Co jste možná ještě neslyšeli o soli kamenné a jak moc byly Čechy zmrzlé za poslední doby ledové?

30. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sůl
0:00
/
0:00

Co jste možná ještě neslyšeli o obyčejné soli kamenné (04:42) – Procházka červnovou oblohou (22:23) – Čechy v době ledové: jako dnes na jižní Sibiři, 1. část (27:42)

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme aktuálně největší plovoucí ledovec na světě, který se vznáší v antarktickém Weddellově moři, zmíníme se o chystaném leteckém sčítání slonů afrických, které proběhne hned v pěti afrických státech a také o chystaném návratu gepardů do indické přírody, který má i své odpůrce; povíme si o chystaných analýzách ostatků slavného mořeplavce Kryštofa Kolumba, které snad přinesou odpověď na otázku jeho původu a nakonec bude řeč i o prvních metrech, ujetých po povrchu rudé planety Marsu čínským vozítkem Ču-žung.

Zajímavosti o soli aneb Proč je sůl nad zlato

Pan Emanuel vyrábí mořskou sůl ručně 45 let

Sůl kamennou, odborně zvanou halit, zná každý. Každý ji také denně používá. Napadlo vás ale někdy, kde se tenhle slaný minerál bere? Proč se ložiska halitu vyskytují právě tam, kde jsou? A je nějaký rozdíl mezi solí vykutanou horníky v podzemí a solí vysráženou z mořské vody v mělkých nádržích na pobřeží? Liší se od sebe nějak podstatně sůl mořská, alpská, himálajská, bambusová – a kdo ví, pod jakými dalšími názvy se dá ještě koupit? Skutečně mohou mít některé z těchto solí blahodárné účinky na organismus a proč? Dozvíte se také, kdy se lidé naučili sůl používat a jak vzácná komodita to kdysi byla.

O soli kamenné vypráví Bohdan Kříbek, vědecký pracovník České geologické služby. Jak už jsme podotkli, sůl každý zná a každý také ví, že její základní vlastností je právě to, že je slaná. Možná si také myslíte, že sůl je především bílá, nanejvýš trochu průsvitná. To ale není pravda. Sůl může doslova hýřit barvami. V České republice žádná solná ložiska nemáme; sůl kamenná se ale více či méně hojně nachází v okolních státech. A co mají tato ložiska společného po geologické stránce?

Čechy v době ledové, 1. část

Tábor u jezera Akkem

Jak to u nás vypadalo v době ledové, třeba v časech posledního glaciálního maxima zhruba před dvaceti tisíci lety? Většině z vás se asi vybaví holá a studená krajina z obrazů malíře Zdeňka Buriana, s mamuty a nosorožci, takřka beze stromů, často pokrytá sněhem. Malá česká tundra. Poslední dobou se na základě nových poznatků ukazuje, že skutečnost byla asi trochu jiná než na Burianových obrazech.

Ač se to může zdát neuvěřitelné, klíčové důkazy pro toto tvrzení nacházejí dnešní badatelé tisíce kilometrů za hranicemi České republiky. Na jižní Sibiři. Před 15 lety jsme si na to téma povídali s brněnskými odborníky – botanikem Milanem Chytrým a zoologem Michalem Horsákem z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. A protože jejich informace jsou stále aktuální, a jak se ukázalo je o ně zájem, rozhodli jsme se tohle dvoudílné povídání trochu oprášit.

Spustit audio

Související