Záliba politických vůdců v uniformách je minulost propsaná do současnosti, říká etnoložka Markéta Křížová. Ukazuje to výstava Tváře války
Co znamenala válka pro její účastníky i pro ty, které zasahovala nepřímo? Co lidem kromě utrpení a smrti přinášela? Jaký měla význam pro hospodářství nebo uměleckou produkci? I o tom mluvil Ondřej Cihlář ve Vizitce s Markétou Křížovou, historičkou, etnoložkou a také spoluautorkou výstavy Tváře války, již je nyní možné vidět v pražském Náprstkově muzeu.
Markéta Křížová vystudovala historii s etnologií a chtěla se věnovat před a po-kolumbovským kulturám. Nakonec se ale velkou součástí její práce stal historický archivní výzkum a v posledních letech se věnovala hlavně zpracování pozůstalosti cestovatelů, kteří si v 19. a 20. století přiváželi z exotických cest nejrůznější předměty. Když ji kolega Ondřej Crhák přizval k přípravě výstavy Tváře války, byl to pro ni tak trochu návrat k etnologickým kořenům. Výstavu ale vnímala jako výzvu – i proto, že Náprstkovo muzeum není klasické etnografické muzeum.
Nechat vyniknout krásu a materiály
„Otevírá okno do světa druhé poloviny dvacátého století, tehdy to byla spojka s velkým světem. Zároveň je ale úzce spjaté s českými dějinami, mělo povzbudit řemeslníky a průmyslníkům otevřít cestu do světa,“ vysvětluje.
Řada předmětů vystavených na výstavě Tváře války patří k nejstarším v muzeu, a jak Markéta Křížová připomíná, vypovídají nejen o kulturách samotných, ale také o tom, co jednotlivé sběratele včetně Emila Holuba zajímalo, co sami chtěli poznat a co chtěli ukázat krajanům. Ve Vizitce mluvila také o svém vtahu k multimediálním expozicím; bývá vůči nim ostražitá, sílu předmětů totiž mohou zbytečně přebít. I proto je pražská výstava výrazně galerijní. „Chtěli jsme nechat mluvit předměty, nechat vyniknout jejich krásu a materiály.“
Mezi nejvzácnější artefakty výstavy patří nikdy před tím nevystavený lakovaný paraván ze 17. století, který nádherným způsobem zobrazuje povstání, na výstavě jsou ale k vidění i nehmotné souvislosti války, které se propisují do současnosti. „Je to například záliba politických vůdců v uniformách, ideál maskulinity vojáka komandujícího ostatní,“ říká Markéta Křížová. Připomíná také, že válečná terminologie nám vstupuje do běžného hovoru, lidé dnes často s něčím „bojují“, ať už je to sucho nebo epidemie.
Jak by měla vypadat nová stálá expozice Náprstkova muzea? Jak se v českých zemích vyvíjel způsob vnímání a zobrazování indiánů a dalších lidí z tehdy exotických částí světa a jak se naší země dotýká evropská koloniální minulost? I o tom ve Vizitce Markéta Křížová mluvila.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
