Tři staletí od objevu Velikonočního ostrova evropskými mořeplavci

9. duben 2022

Na Boží hod velikonoční roku 1722 spatřili první Evropané břehy ostrova Rapa Nui. Výpravě tří lodí velel nizozemský mořeplavec Jacob Roggeveen.

Narodil se v roce 1659 v nizozemském Middelburgu v rodině Arenta Roggeveena, kartografa Nizozemské východoindické společnosti – obchodní námořní firmy, která měla monopol na obchod v mnoha asijských zemích; mimochodem první akciové a také první nadnárodní společnost na světě. Jako kartograf se Arent zabýval hledáním tzv. Terry Australis – Jižní země, obřího světadílu, který se měl podle starověkého zeměpisce Ptolemaia rozprostírat na jižní polokouli.

Kamenné monumenty Velikonočního ostrova pohledem anglického malíře Williama Hodgese, který se v letech 1772-1775 účastnil druhé tichomořské expedice kapitána Jamese Cooka

Jacob místo Arenta: Heretik mořeplavcem

Arent Roggeveen chystal výpravu, která by Jižní zemi objevila, ale jeho plány zmařil tzv. rok katastrof. Tedy rok 1672, kdy Nizozemí začalo válčit hned s několika státy a propadlo se do vnitřní krize. Než se poměry urovnaly, Arent Roggeveen v roce 1679 zemřel. Jeho sny si vzal za své syn Jacob. Ale ne hned.

Sochy Velikonočního ostrova na rytině z 18. století

Po otcově smrti se ve svých 20 letech s Východoindickou společností vydal do Batávie – dnešní Jakarty. Po návratu do Nizozemí pracoval jako notář a složil doktorát práv. Ve 40 letech se opět ve službách Východoindické společnosti znovu vydal do Batávie, aby tam působil jako justiční rada.

V 55 letech se vrátil do Nizozemí, do rodného Middelburgu, kde způsobil menší skandál. Začal totiž vydávat nábožensko-filozofické traktáty liberálního kazatele Pontiaana van Hattem. Pobouřil tím oficiální církev, která van Hattema považovala za heretika. Spisy byly veřejně spáleny a Roggeveen musel opustit město.  Ve svém novém působišti však zakázané spisy vydával dál…

Ostrov ztracený v jižním Pacifiku

Po několika letech vstoupil Jacob Roggeveen pro změnu do služeb Západoindické společnosti, která obchodovala především v Africe a Americe. Společnost Roggeveenovi poskytla tři lodě, se kterými se měl vydat hledat Terru Australis. V srpnu 1721, kdy bylo Jacobovi už 62 let, expedice vyrazila.

Proplula Atlantským oceánem k jihu amerického kontinentu a kolem mysu Horn do oceánu Tichého. Zde se zastavila na chilských ostrovech Juana Fernandeze a pak na velikonoční neděli 5. dubna 1722 na neznámém ostrově, který Roggeveen nazval Velikonoční.

Obyvatelé Velikonočního ostrova a sochy moai během návštěvy francouzské La Pérousovy námořní expedice v roce 1786

Místní mu říkali Rapa Nui nebo Mata ki te rani – Oči, které hledí k nebi. To podle výrazných očí slavných soch moai. Těch si všimla také Roggeveenova výprava, ale zvláštní pozornost jim nevěnovala. Od místních výměnným obchodem získala drůbež a banány a pokračovala. Další týdny jí nepřinesly nic dobrého.

Útrapy, zajetí a návrat

Nejprve ztroskotala jedna z lodí, mezi námořníky zle řádily kurděje, a nakonec začaly vát nepříznivé větry. Bylo jasné, že na hledání bájné Terry Australis je nutné definitivně zapomenout. Jacob Roggeveen se rozhodoval, zda se pokusit doplout k Novému Zélandu nebo plout tam, kam vanuly větry. Zvolil druhou možnost.

Velikonoční ostrov čili Rapa Nui na jihu Tichého oceánu správně náleží k chilskému regionu Valparaiso

Expedice se dostala až do Batávie, která ovšem patřila do hájemství Východoindické společnosti. Její představitelé Roggeveena a jeho muže zajali s tím, že porušili monopol. Zabavili jim a rozprodali jejich lodě i celý jejich náklad.

Později se podařilo Východoindickou společnost přesvědčit, že Roggeveenovu expedici do východoindických vod zavedla nouze, nikoli nekalý obchod. Všichni byli nakonec propuštěni, bylo jim vyplaceno odškodné a v roce 1723 se vrátili domů. Jacob Roggeveen zemřel o šest let později. Před tím ale ještě stačil vydat poslední spis kazatele van Hattema.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související