Vory v Pacifiku. Genetické důkazy indiánské migrace v Polynésii a zvonek zelený, pták roku 2022

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o objevu velkého korálového útesu ve vodách tichomořského Tahiti, který má to štěstí, že se nachází dost hluboko na to, aby nebyl bezprostředně zasažen oteplováním oceánů, prozradíme vám, jak se chránit před škodami, které v naší přírodě mohou způsobit bobři, řekneme si něco málo o objevu části pravěké sošky v areálu jičínské nemocnice a také se zmíníme o obavách briských archeologů, které může přílišné sucho připravit o tisíce vzácných nálezů z tamních rašelinišť; také se dozvíte, co všechno ještě bude nutné udělat, než začne nový teleskop Jamese Webba posílat první snímky hlubokého vesmíru.

Kon-Tiki stále pluje aneb Thor Heyerdahl měl přece jen pravdu

Vor Kon Tiki, na kterém v roce 1947 doplul Thor Heyerdahl z Jižní Ameriky do Polynésie, vystavený v Muzeu Kon Tiki v norském Oslu|foto: trabantos, Shutterstock

Evropští mořeplavci, kteří od 16. století postupně objevovali ostrovy a ostrůvky v Tichém oceánu, byli často překvapeni, na jak odlehlých místech tam lidé žijí. Bylo pro ně záhadou odkud, a hlavně jak se tam dostali. Časem převládl názor, že k Asii a Austrálii přiléhající Melanésii, o něco severnější ostrůvky Mikronésie, ba i vzdálenou polynéskou oblast až po Velikonoční ostrov osídlili odvážní domorodí mořeplavci ve směru od Asie. Je ale těžké si to představit, dokonce i dnes. Vzdálenosti mezi jednotlivými výspami Polynésie jsou obrovské. Některé z nich se zdají být dostupnější z Ameriky – myslel si to i norský badatel a mořeplavec Thor Heyerdahl.

Vor Kon-Tiki v muzeu v Oslu|foto:Denis Kudlay, Shutterstock

V roce 1947 se mu dokonce podařilo dokázat, že jihoameričtí indiáni z pobřeží Pacifiku mohli na svých balzových vorech podobné plavby uskutečnit, když se na voru Kon-Tiki přeplavil z peruánského Callaa na polynéský atol Raroia. A nedávné genetické studie prokázaly, že Heyerdahl měl alespoň zčásti pravdu. Někteří indiáni do Polynésie skutečně dopluli.

Tichý oceán zabírá prakticky třetinu zeměkoule. Ostrovy a ostrůvky Oceánie jsou často nepatrné tečky, doslova mušince na jeho nekonečné modré pláni. Lidé je začali osidlovat před nějakými 3,5 – 4,5 tisíci lety a na ty nejodlehlejší výspy se dostali někdy kolem roku 1500 po Kristu; v době, kdy na druhé straně zeměkoule Evropané teprve objevovali Ameriku. Hovoří o tom antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Norský badatel a mořeplavec Thor Heyerdahl|foto:Norská národní knihovna, CC BY-NC-ND 4.0, ©

Thor Heyerdahl byl vystudovaný zoolog a geograf. Před druhou světovou válkou pobýval na tichomořském ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, které je součástí Francouzské Polynésie. Měl tam studovat šíření živočišných druhů mezi ostrovy, Heyerdahla však zajímala i kultura samotných Polynésanů. Objevoval staré artefakty, poslouchal vyprávění ostrovanů, všímal si odkud fouká vítr a jak je to s mořskými proudy. Sotva skončila válka, začal chystat dobrodružnou výpravu, která ho proslavila... Současné genetické výzkumy prokázaly, že to byly právě Markézy, souostroví uprostřed Pacifiku, kde se zřejmě austronéští plavci ze západu setkali s původem americkými osadníky z východu. A byly to právě Markézy, které pak se staly středobodem dalšího šíření lidské populace po nezměrné ploše Tichého oceánu, z ostrova na ostrov. Včetně tak odlehlých míst, jako je Havaj a Nový Zéland.

Zvonek zelený, pták roku 2022

Zvonek zelený|foto:Shutterstock

Ptákem roku 2022 vyhlásila Česká společnost ornitologická zvonka zeleného, drobného pěvce, který se vyskytuje plošně nejen na území celé České republiky, ale také skoro v celé Evropě. Ptákem roku je pravidelně volen takový druh, který se buď sám ocitl v problémech, anebo reprezentuje nějakou problémovou ptačí skupinu. Volba zvonka zeleného má upozornit na jednu nebezpečnou ptačí chorobu a také je dobrou příležitostí k tomu, abychom si řekli pár důležitých informací o úskalích přikrmování ptáků na krmítkách. Protože když už pro ptáky krmítka stavíme či věšíme, určitě chceme své strávníky vidět zdravé a spokojené. O tom všem bude řeč hlavně za týden. Dnes si v první řadě zvonka zeleného představíme. Ledacos o něm totiž nejspíš nevíte – možná ani to, jak vlastně vypadá.

Zvonek zelený u krmítka|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Kde všude se dá zvonek zelený zahlédnout? A vypadají samci zvonků stejně jako jejich samice? Na to jsme se ptali ornitoložky Aleny Klvaňové z České společnosti ornitologické, šéfredaktorky časopisu Ptačí svět. Zůstávají přes zimu všichni zvonci u nás nebo někteří z nich odlétají za teplem? Kolika let se zvonci v přírodě dožívají? Dozvíte se, jaký má původ jejich české jméno a spoustu dalších zajímavostí.