Tajemství hustotních trubic: bouřkové hvizdy na cestě kolem světa, Přemysl Otakar II. a jeho města
Bouřky a hvízdavé tóny rádiových vln (4:30) – Historické souvislosti: Synoda mrtvých (19:36) – Městské fundace Přemysla Otakara II. (24:19)
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že indických nosorožců ve volné přírodě sice pomalu, ale přece jen přibývá, povíme si o špatném konci ledního medvěda, který se z Grónska zatoulal až na Island, zmíníme se o dosud neznámé skladbě mladého Mozarta, která se našla v Lipsku a také o nečekaném objevu „časové schránky“ v domě, kde kdysi žil spisovatel Jiří Mahen; nakonec vám představíme dva nové rekordmany v nepřetržitém pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Bouřkové hvizdy na cestě kolem světa
O bouřkách a blescích toho sice víme dost, ale pořád je spousta věcí, které i pro odborníky zůstávají nejasné nebo dokonce záhadné. Mezi bouřkové zvláštnosti patří například hvízdavé tóny, které se mohou šířit atmosférou i na dost velké vzdálenosti, a to v takzvaných hustotních trubicích. Nejdříve si však připomeneme, jak vzniká „obyčejný“ blesk a jaké má vlastnosti. Hovoří Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky v Praze.
Ivana Kolmašová nedávno spolu s dalšími kolegy publikovala studii věnovanou výzkumu hvízdavých tónů rádiových vln na slyšitelných kmitočtech. Ty se podařilo zachytit před sedmi lety jednou finskou observatoří během rozsahem sice nevelké, ale silné zimní bouřky nad Norskem. Co ale znamená „na slyšitelných kmitočtech“? Jsou snad ty hvízdavé tóny slyšet i pouhým uchem? Jak zní a kde všude jsou k zaslechnutí?
Královská města Přemysla Otakara II.
Přemysl Otakar II. se v letech 1254–1255 zúčastnil křížové výpravy do Pobaltí proti pohanským Prusům; dokonce stál v čele spojených vojsk, sestávajících z profesionálních sborů šlechty a také z členů Řádu německých rytířů. Jak píše ve své knize o Přemyslu Otakarovi historik Josef Žemlička, „tažení dosáhlo Baltu, vzbudilo zájem a skončilo bez ostudy, což nebývalo samozřejmé“. Strategickou oporou Řádu německých rytířů v Pobaltí se měla stát nová, již delší dobu chystaná pevnost, nazvaná po českém králi Königsberg čili Královec. Podle kronikáře Petra z Dusburgu měl dokonce Přemysl Otakar II. sám navrhnout vhodné místo ke stavbě.
Podle Josefa Žemličky se ale český král založení města a hradu ve skutečnosti zúčastnit nemohl, protože se velmi rychle, během několika týdnů, vrátil domů. Žádaly si to čerstvé události – snad úmrtí papeže Inocence IV., k němuž došlo během probíhající vojenské kampaně. Zapomeňme tedy na Královec. Přemysl Otakar II. založil spoustu jiných měst, kde o tom není pochyb. Především v Čechách a na Moravě, ale také ve Štýrsku i Rakousích.
Životu a době Přemysla Otakara II. věnoval velkou pozornost právě profesor Josef Žemlička z Oddělení dějin středověku Historického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pro začátek jsme se ho zeptali, jak velké území bylo v době největšího rozmachu pod vládou Přemysla Otakara II.? 13. století je u nás vrcholným obdobím zakládání královských měst a také hradů. Proč právě tehdy jich bylo založeno tolik? Jaká byla role krále v procesu zakládání královských měst? Stavěla se spíš na zelené louce nebo v místě staršího osídlení?
Související
-
Skřítci, elfové a výtrysky: Bouřkové přízraky pod hranicí ionosféry a druhá výprava za vůní lanýžů
Bouřkové přízraky pod hranicí ionosféry (4:55) – Historické souvislosti: Pohádka o žluté hvězdě a bílém slunci (24:01) – Putování za vůní lanýžů, 2. část (30:04)
-
Medardova kápě a další pranostiky a co všechno jsou podle meteorologů srážky: meteorologický speciál
Medardova kápě a další pranostiky podle Jana Munzara (4:20) – Historické souvislosti: První telefonní rozhovory (22:50) – Srážky aneb Co padá z oblaků (28:08) - Repríza
-
Přemysl II. Otakar je známý jako král železný a zlatý. Přízviska značila vojenskou moc a bohatství
Na svět přišel roku 1233 a jako druhorozený syn Václava I. se neměl stát králem. Ale po smrti staršího bratra z něj byl rázem následník trůnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.