Medardova kápě a další pranostiky a co všechno jsou podle meteorologů srážky: meteorologický speciál

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte jak si starořecký filozof Aristoteles vysvětloval vznik duhy, přiblížíme vám zajímavou představu o bleskových kamenech, rozšířenou ještě hluboko v 18. století, popíšeme dobrodružství vzduchoplavce Wiseho v „kroupovém víru“ uprostřed bouřkového mraku, dozvíte se s jakou předpovědí si museli vystačit rolníci z okolí Moravské Třebové v roce 1877 a nakonec vám prozradíme, od kdy dostávají tropické bouře a tajfuny svá jména.

Medardova kápě podle Jana Munzara

Bouřka (ilustrační foto)|foto:Brin Weins, Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Ve velké nejistotě tápou všichni, kdo věří předpovědím lidových pranostik. „Medardova kápě, čtyřicet dní kape,“ praví se v té nejznámější. Jenže to vůbec nemusí být pravda. Počasí, to je totiž hotová alchymie. A vždycky byla... Co se pranostik týče, měli jsme u nás jednoho neobyčejně zdatného odborníka. Byl jím nedávno zesnulý klimatolog Jan Munzar z brněnského Ústavu geoniky Akademie věd České republiky, autor populární knihy Medardova kápě. Když už točit rozhovor o pranostikách, tak nejlépe s ním, řekli jsme si v roce 2003.

Nad kukuřičným polem se tyčí šedočerná hradba z mraků|foto:Petr Tichý, Český rozhlas

Na úvod jsme ho požádali o jakousi obecnou charakteristiku – co to vlastně pranostiky jsou? Řídili se kdysi lidé doopravdy jejich poněkud neurčitými předpověďmi? Pranostik jsou stovky, běžně užívaných samozřejmě jen pár desítek. S klimatologem Janem Munzarem jsme probrali alespoň tři z těch nejznámějších. Například 11. listopadu by měl podle dobře známé pranostiky pravidelně přijíždět svatý Martin na bílém koni. Pravda je, že tu a tam skutečně na svatého Martina zasněží. Nijak zvlášť často to ale nebývá... A jak je to s onou pověstnou „Medardovou kápí“, která v kalendáři připadá na 8. června?

Srážky aneb Co padá z oblaků?

Déšť|foto:Shutterstock

Na sklonku roku 2007 jsme v našem pořadu hovořili o oblacích. Mimo jiné jsme si řekli, že každý oblak je tvořen vodními kapkami, případně ledovými krystalky – nikoliv zrcátky; přesto však padají srážky jen z některých. O tom, co všechno se pod zdánlivě jednoduchým termínem „srážky“ skrývá a jak je meteorologové klasifikují jsme si pak povídali o rok později, v lednu. A dnes si to povídání zopakujeme.

Jak atmosférické srážky vznikají vysvětluje Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem - Kočkově. Co všechno se jako srážky označuje? Jak a podle čeho je meteorologové třídí a klasifikují? Atmosférické srážky také sledují a v případě těch padajících i měří. Jak se to provádí?