Tajemný Doughertyho ostrov
Jeho poloha je dobře známá. Přesto není Doughertyho ostrov k nalezení a není příliš jasné, co se s ním vlastně stalo.
Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. V roce 1841 ho objevil anglický velrybářský kapitán Dougherty. Ostrov měl být 5 nebo 6 mil dlouhý, zasněžený, s vysokým příkrým břehem, svažujícím se do vnitrozemí. V následujících letech potvrdila existenci ostrova řada mořeplavců. Kapitán Keates z lodi Louise ho roku 1860 popsal velmi podrobně. Doughertyho ostrov se dostal i na námořní mapy britské Admirality. Ještě z roku 1886 pochází hlášení kapitána Williama Stannarda, který popisoval ostrov i vody kolem něj, bohaté na tuleně.
Marné hledání v jižním Pacifiku
Od té doby Doughertyho ostrov nikdo neviděl, přestože ho mořeplavci pilně hledali. Jistý kapitán Greenstreet, velící na britskému parníku Ruapeh, dokonce pětkrát. Roku 1904 pročesal oblast polárník Robert Scott. V poloze, udávané Doughertym naměřil hloubku 4700 metrů. Ani další polárník Ernest Shackleton nic nenašel. V roce 1915 plula vyměřovací loď Carnegie jen tři míle od udávané polohy. Viditelnost byla skvělá, ostrov nikde. A tak se po něm přestalo pátrat.
V 19. století byl ovšem Doughertyho ostrov viděn tolikrát, že tento fakt zkrátka není možné smést jen tak ze stolu. Stejně jako skutečnost, že na něm nikdo z kapitánů nepřistál, ani se o to nepokusil. Mohlo jít o optický klam? Mohli si zkušení kapitáni splést pevnou zemi s nějakým zvlášť velkým ledovcem? Nebo se ostrov koncem 80. let 19. století potopil do hlubin? Nic z toho není pravděpodobné. Nespletli si ho námořníci s jiným ostrovem?
Strašidelný ostrov na mapách
Na stejné zeměpisné šířce by se měl asi 20–30 délkových stupňů západněji nalézat jiný ostrov, objevený v roce 1800 kapitánem Swainem a skromně nazvaný Swainův ostrov. Ani on však není tam, kde by měl být. Moře je tam 4,5 kilometru hluboké. Záhada zřejmě zůstane záhadou.
Strašidelný Doughertyho ostrov ještě dlouho zdobil mapy. Asi naposledy se zjevil v roce 1952 ve Školním zeměpisném atlase, vydaném v Praze Státním nakladatelstvím učebnic a také na mapě světa, vydané v té době nakladatelstvím Orbis. Protože si však zřejmě čeští kartografové nebyli jisti, jak to s tím zpropadeným ostrovem je, zakreslili v udané poloze pro jistotu ostrovy dva – jako Doughertyho (v závorce Keatesovy) ostrovy. Ani jeden z nich neexistuje. A pak věřte mapám.
Třeba se Doughertyho ostrov zase někdy vynoří. To už bychom snad díky družicím nepřehlédli.
Související
-
Před 200 lety objevil ruský kapitán Bellingshausen Antarktidu. Brity předběhl jen o dva dny
28. ledna, spatřil velitel ruské námořní expedice Bellingshausen za pásem ledových ostrůvků břehy obrovské pevniny. Byla to Antarktida. Dosud nikdo ji nespatřil.
-
Před 90 lety stanul první Čech na březích Antarktidy. Podpořil ho Masaryk i Baťa
Učitel, kterému se podařilo připojit k výpravě za významným prvenstvím, si získal sympatie prezidenta Masaryka i podnikatele Bati. V 31 letech utonul pod převrácenou kánoí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu. Knížka Setkání s Karlem Čapkem je patnáctým knižním titulem Františka Novotného – básníka, publicisty a moderátora, člena Síně slávy Českého rozhlasu, držitele Medaile Karla Čapka, dvorního textaře legendární skupiny Spirituál kvintet. Setkání s Karlem Čapkem není odborná publikace, je to literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou. František Novotný původně připravil osmdesátidílný úspěšný rozhlasový cyklus, ve kterém si jako básník 21. století a rozhlasák přes hranici času povídal se spisovatelem století minulého, jemuž propůjčil hlas herec Luděk Munzar. Čapkovy odpovědi sestávaly z jeho esejů, fejetonů a novinových článků, vždycky soustředěných na nějaké zajímavé téma. Knížka z tohoto úspěšného rozhlasového cyklu vychází a vybírá z něj to nejlepší. Mnohá slova Karla Čapka jsou nanejvýš platná a aktuální i dnes. V každé době se mocní odvolávají na osobnosti dějin, aniž by si z jejich jednání vzali to podstatné – moudrost, poctivost a humanitu.