Socialismus a bílý lev na husitské pavéze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Indonésie Sukarno a československý prezident Antonín Novotný v roce 1963

„Vítězství socialismu“ v Československu patří k výročím, která se příliš nepřipomínají. Na začátku července od něj uplynulo právě šedesát let.

To bylo tak: Mezi 5. a 7. červencem 1960 se na Pražském hradě konala 3. celostátní konference Komunistické strany Československa. Tehdejší prezident a první tajemník strany Antonín Novotný na ní slavnostně oznámil, že socialismus zvítězil. Komunistům se tehdy totiž podařilo prakticky zlikvidovat soukromé hospodaření a soukromé vlastnictví tzv. „výrobních prostředků.“ Zatímco v roce 1957 existovalo ještě nějakých tři a dvacet tisíc soukromých zemědělců, kteří hospodařili na více než 15 hektarech, v roce 1960 už nezbyl téměř nikdo. Podobné to bylo se živnostmi. Ze 40 tisíc z roku 1957 jich v roce 1960 zbylo 6 tisíc. A tento počet v dalších letech rychle klesal.

Co ukotvila nová, socialistická ústava

Úvodní strana stejnopisu Sbírky zákonů s Ústavou Československé socialistické republiky z roku 1960

V souvislosti s vyhlášením socialismu se změnila také ústava. Dosud totiž platila ústava z května roku 1948, která i přes datum svého vzniku obsahovala deklarace o demokracii. I když šlo jen o formální tvrzení, která v praxi nebyla naplněná, bylo třeba je změnit a nové poměry konečně ukotvit v legislativě. Nová ústava byla schválena (pochopitelně jednomyslně) 11. července 1960.

V první řadě tento ústavní zákon změnil název země z Československá republika na Československá socialistická republika. Dále ukotvil tzv. vedoucí úlohu komunistické strany a dělnické třídy. Tedy potvrdil nulovou politickou pluralitu. V ústavě se hovořilo o tom, že základem ekonomického systému země jsou znárodněné výrobní prostředky a plánovité hospodářství; že vnější politika země se orientuje Sovětský svaz a další socialistické státy. Dále že zájmy socialistické společnosti jsou nadřazeny zájmům jednotlivce a zájmy občanů jsou v souladu zájmů celé společnosti.

Hvězda místo korunky a hořící Kriváň

Státní znak Československé socialistické republiky (1960–1990)

S názvem republiky a novou ústavou se v červenci 1960 změnil také státní znak. Dosud totiž země používala prvorepublikový znak, jehož součástí byl stále ještě znak Podkarpatské Rusi, která už ale byla 15 let součástí Sovětského svazu. Znak, který Československo dostalo v roce 1960, by se však spíše než znak měl nazývat emblém nebo logo. Se skutečným znakem, tak jak ho chápe heraldika, měl totiž jen málo společného.

Klasický znakový štít nahradil útvar, který měl upomínat husitskou pavézu. Tedy pětiboký štít středověkých pěšáků. Žádný takový tvar však heraldika nezná. Starobylého stříbrného českého lva, používaného nejméně od 13. století, nahradil lev bílý lemovaný zlatě. Lev také přišel o svou korunku, která symbolizovala samostatnost Českého království. Místo ní dostal příznačně rudou hvězdu. Zcela se změnil štítek se znakem Slovenska, který nesl lev na prsou. Modré trojvrší se stříbrným patriarším křížem nahradila modrá silueta hory Kriváň se zlatým ohněm, který měl symbolizovat Slovenské národní povstání.

V roce 1960, tedy v prvním socialistickém roce, byla také slavnostně vyhlášena 3. pětiletka. Dopadla příznačně. Ani obligátní socialistické čarování s výsledky nebylo tentokrát nic platné. Hospodaření bylo natolik katastrofální, že po dvou letech musela být tato první pětiletka po vítězství socialismu zrušena.

Spustit audio
autoři: Veronika Kindlová , frv

Odebírat podcast

Související