V máji dojde na „blue moon“, s triedrem na Keplera: Procházka květnovou oblohou
Měsíc ve znamení Měsíce – dva měsíční úplňky a pohled do kráteru, přehlídka jarní hvězdné oblohy a pouhá trojice pozorovatelných planet.
Začneme netradičně – úkazem. 1. květen s měsíčním úplňkem je už sice za námi, Měsíc si však tuto fázi zopakuje ještě 31. května, kdy nastane tzv. „blue moon“, modrý Měsíc. Nijak to nesouvisí se změnou barvy, jde prostě jen o kalendářní označení druhého úplňku v jednom měsíci. Termín pochází z anglického obratu „once in a blue moon“, což znamená „jednou za uherský rok“ – to je něco, co se děje velmi zřídka. A když už jsme u těch lidových označení, květnovému úplňku se podle tradice původních obyvatel Ameriky říká také „květový“ nebo i „květinový“ Měsíc.
Hvězdami od zimy do léta
Na květnové, tedy už ryze jarní obloze, můžeme ještě zahlédnout kousek zimy, a to v podobě horní části tzv. zimního trojúhelníku, který tvoří hvězdy Castor a Pollux v Blížencích a Capella, nejjasnější hvězda souhvězdí Vozky. Nad jihozápadem se ale klene souhvězdí Lva, které ovšem náleží jaru. Jeho pospojované hvězdy spíš než krále zvířat připomínají otazník. Tečku v něm tvoří nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí – Regulus. V blízkosti poledníku svítí jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy Arktur ze souhvězdí Pastýře. Směrem na východ najdeme souhvězdí Herkula. S postupující nocí zahlédneme nad východem už také kousek léta – jasnou Vegu z Lyry a Deneb z Labutě.
Prohlídka kráteru Kepler
Pro tip na pozorování jsem si tentokrát nevybral mezi objekty hlubokého vesmíru, naopak zůstaneme blízko – u tělesa, o kterém byla řeč v úvodu, tedy u Měsíce. V poslední čtvrti jsou hezky plasticky vidět útvary poblíž terminátoru – na rozhraní světla a stínu. Pro lepší orientaci doporučuji alespoň jednoduchou mapu Měsíce a malý triedr. Vyhledejte Oceán bouří – Oceanus Procelarum, nejrozsáhlejší plochu na přivrácené straně Měsíce. Východně od přibližného středu leží jasný impaktní kráter, který nese jméno německého astronoma 17. století Johanna Keplera. Je pozoruhodný tím, že má výrazný paprskovitý systém, který pokrývá i okolí ve vzdálenosti až 300 km. Samotný kráter má průměr přes 30 km, hloubku přes 2,5 km a je vděčným objektem k pozorování.
Planety a měsíční fáze
Z květnových úkazů stojí za pozornost hezké seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru v Blížencích pozdě večer 19. května. Sedmička planet nebude v květnu kompletní, chybět budou Mars, Saturn, Uran a Neptun. Merkur spatříme až na konci května večer nízko nad severozápadem, Venuše září jako Večernice vysoko nad západním obzorem a Jupiter v první polovině noci v Blížencích.
A na závěr jako obvykle ještě přehled měsíčních fází. 9. května poslední čtvrt, 16. května nov, 23. května první čtvrt a zmíněný „modrý“ úplňkový Měsíc připadá na poslední májový den 31. května. Přejeme čistou oblohu a krásné jarní dny i noci.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
