Jádrohlod jedlový a houbové Galapágy, Vyšehrad ve středověku a sto jeden rok opavských meteoritů
Houbové Galapágy u slovenského Zvolena (4:33) – Historické souvislosti: O kouzelné bylině a daru bohů (18:37) – Vyšehrad ve středověku (24:04) – Opavské meteority (31:36)
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o překvapivém objevu dosud neznámého ostrova u pobřeží Antarktidy, povíme si, proč v Evropě přibývá rostlin, které preferují půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku, zmíníme se o plánu kolumbijských úřadů na odstřel poloviny tamní nepůvodní populace hrochů a také o drobných rybkách z afrického Konga, které dovedou vyšplhat na vysoký vodopád; na závěr si něco řekneme o chystané expedici Monoxylon V, v jejímž rámci se budou experimentální archeologové plavit Egejským mořem na dlabaném člunu.
Jádrohlod jedlový a Galapágy u Zvolena
U slovenského Zvolena žije brouk jádrohlod jedlový, odborně Treptoplatypus oxyurus. Nejspíš jste o něm nikdy neslyšeli. Ani vědci donedávna netušili, že se na Slovensku vyskytuje. Je to brouk, který má v oblibě především jedle. Vrtá do nich a vytváří chodbičky. V nich si potom pěstuje houby, kterými se živí. Nejen kvůli brouku samotném, ale také kvůli zmíněným houbám projevili o zvolenskou populaci jádrohlodů velký zájem vědci hned několika oborů – lesničtí entomologové, mykologové a také biotechnologové ze Slovenska i od nás. Výsledkem byl objev několika vědě dosud neznámých druhů hub.
Mimořádná koncentrace dosud neznámých organismů přiměla mykologa Miroslava Kolaříka z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky k pozoruhodnému přirovnání – u Zvolena se podle něj nacházejí doslova „Galapágy houbové říše“. Čím si brouk od Zvolena získal tak velkou pozornost?
Vyšehrad ve středověku
Jaké informace přinesl v posledních zhruba deseti letech intenzivní výzkum pražského Vyšehradu, ve středověku významného sídla českých knížat a králů? O tom jsme si povídali v minulém Planetáriu. Zajímalo nás, jaký byl vzájemný vztah obou významných center české státnosti na území Prahy – Vyšehradu a Pražského hradu. Rozebírali jsme také jak se měnila podoba Vyšehradu během panování přemyslovských knížat a co se změnilo, když se Vratislav II. stal prvním českým králem – i když jen pro svou vlastní osobu. Vláda Přemyslovců však na počátku 14. století skončila.
Jak vypadal Vyšehrad za Lucemburků, kteří na český trůn usedli v roce 1310? Jak se k němu vztahovali a co se za jejich vlády změnilo? O tom hovoří archeolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Naše povídání vzniklo nad stránkami nové publikace Vyšehrad ve středověku, kterou editrosky připravil spolu s historikem Lukášem Reitingerem. Kdo další do publikace přispěl a co dalšího v ní čtenáři najdou?
Kameny z nebe a paleolitičtí lovci
Sté „nalezeniny“ oslavil loni v létě vzácný nález ze Slezska. V cihelně na Kylešovickém kopci u Opavy narazili dělníci při kopání hlíny na nezvykle těžké kameny – jak se ukázalo, šlo o železné meteority.
Kylešovice jsou už dávno součástí Opavy, a tak se jim říká buď kylešovické nebo také opavské. Vzácné jsou nejen samy o sobě, ale také nálezovými okolnostmi, ze kterých vyplývá, že zaujaly nejen novodobé kopáče, ale kdysi dávno i pravěké lovce. Historii kylešovických meteoritů, jednoho z klenotů sbírky Slezského zemského muzea v Opavě nám vyprávěla geoložka Lenka Jarošová z muzejního oddělení přírodních věd.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
