Slovo kefír pochází z turečtiny. Znamená „cítit se dobře“

Kefír lze připravit z jakéhokoliv druhu mléka – ovčího, kozího, kravského nebo dokonce rostlinných alternativ, jako je rýžové nebo kokosové mléko.

Kefír obsahuje mnoho živin, jako je biotin a kyselina listová, které pomáhají nakopnout imunitní systém a chránit buňky.

Kefír připravený z plnotučného mléka obsahuje vysoké množství vápníku. Mléčná složka kefíru obsahuje ty nejdůležitější minerály pro udržení správné hustoty kostí – fosfor, vápník, hořčík, vitamin D i vitamin K2.

Právě vitamin K2 je nezbytným vitaminem pro zdraví kostí. Jeho množství v mléce, a následně i v kefíru, se odvíjí od stravy zvířat. Je třeba, aby se kráva pásla na trávě, ze které získává vitamin K1 a ten v těle přeměňuje na vitamin K2. Naše tělo to umí pouze v minimálním množství, a proto je třeba vitamin K2 doplňovat v jídle. A ideálním zdrojem jsou právě mléčné výrobky od zvířat pasoucích se na trávě.

Kefírové kultury ovlivňují stav kůže. Pokud není střevo v pořádku, vysílá „špatné“ signály do kůže a narušuje její zdravou funkci. Může to vést k problémům, jako je akné, psoriáza, vyrážky i ekzémy.

Kefír přináší hodné bakterie zpět do střeva a pomáhá tak navrátit zdraví i do naší kůže.

Lidé, kteří mají problém s trávením laktózy (mléčného cukru), se obecně musí mléčným výrobkům vyhýbat. V kefíru ale dochází k přeměně laktózy na kyselinu mléčnou, čímž činí původní mléko snáze stravitelné.