Sedmikráska je nejen krásná, ale i jedlá. Přímo léčivá!
Přestože je sedmikráska poměrně nenápadná, má svou moc – dříve dokonce lidé věřili, že nosí štěstí. Sbírali ji na svatého Jana mezi 12. a 13. hodinou, kdy je slunce nejvýš. Jak prospívá našemu zdraví?
Říká se také, že první tři sedmikrásky, které na jaře najdete, jsou mnohem léčivější než ty další. Budou prý vás chránit před horečkou, bolestmi zubů, a dokonce i před „zlými pohledy“.
Teď ale od báchorek ke zdraví. Někdo má sedmikrásky za všelék díky kombinaci léčivých slizů, tříslovin, hořčin, minerálních látek i vitamínu C. Skvěle působí při kašli, rýmě, posilují játra, a jsou tedy skvělé pro jarní detoxikaci.
Sedmikrásky mají navíc močopudný účinek a pomáhají i při nadměrném zadržování vody a otocích.
Můžete je jíst čerstvé přímo na louce, přidat do salátů a polévek, nebo nasypat na chléb s máslem. Do salátů klidně nasbírejte i listy, a květy použijte hlavně na ozdobu.
Sedmikrásku můžete využít také pro rychlé ošetření hmyzího bodnutí. Stačí rozemnout čerstvý list a čerstvou šťávou potírat postižené místo, nebo rozmačkaný list na ránu jen přiložit.
Sedmikrásky sbírejte, až když jsou květy plně otevřené. Můžete si z nich připravit čaj, který mírní kašel a pročišťuje organizmus. Jak na to?
Jednu lžičku čerstvých květů a listů zalijte čtvrt litrem vroucí vody a nechte 10 minut louhovat. Přeceďte a pijte několikrát denně. Čaj můžete také osladit medem. Na zimu si květ můžete také nasušit.
Související
-
Nelikvidujte sedmikrásky a pampelišky na zahradě, jsou to...
Majitelé pečlivě střižených trávníků bez pampelišek a sedmikrásek si paradoxně chodí kupovat sušené byliny do lékárny. Přitom tento „plevel“, kterého se zahrádkáři...
-
Léčivá síla sedmikrásek
Sedmikrásky – krásné, drobné, žlutobílé kvítky, které vídáme na loukách hned z jara. Nejznámější u nás jsou sedmikrásky chudobky. Věděli jste ale, že jsou léčivé?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
