Saturn bez prstenců? Od kdy a na jak dlouho

21. září 2024

Dívejte se teď, v příštím roce už Saturnovy prstence neuvidíte! Tohle doporučení je sice pravdivé, ale v tuto chvíli jde naštěstí pouze o dočasný jev.

Systém Saturnových prstenců si můžeme připodobnit ke gramofonové desce, nejlépe bílé, která se pomalu otáčí a kývá nahoru a dolů. Při pohledu zdálky v okamžiku, kdy je její hrana v rovině našich očí, deska jakoby zmizí. A právě to se stane se Saturnem a jeho prstenci v březnu příštího roku. 

Příliš tenké prstence Saturnu

Jupiter na snímku dalekohledu Jamese Webba. Vidět jsou i slabé prstence planety, polární záře na obou pólech a dva malé měsíce – Amalthea a Adrastea

„Kývání“ prstenců není jev nijak výjimečný, stejným způsobem prstence „zmizely“ i v roce 2009. Postupně se jejich viditelnost zase vrací, nejprve je uvidí astronomové ve větších dalekohledech. Doporučení „dívejte se teď“ je však rozhodně na místě. Současné období je totiž pro jejich pozorování ideální; další výrazná viditelnost nastane při „návratu“ prstenců až v roce 2027 nebo 2028. Navíc: Saturn byl před několika dny nejblíž Zemi – jen 1300 milionů kilometrů, na obloze je pěkně jasný a jeho úhlový průměr je v tomto období větší.

O Saturnových prstencích víme, že dosahují přes 280 tisíc km od planety a že je tvoří kousky ledu, prachu a hornin. Soustava je však velmi tenká, jen několik desítek až stovek metrů, takže při pohledu na její hranu prstence skutečně zdánlivě zmizí, jak jsme si již vysvětlili.  Dlužno dodat, že tomu všemu nahrává příznivý sklon Saturnova rovníku, který se podobá pozemskému. Ten má 23,5 stupně, zatímco Saturnův je skloněn asi o tři stupně víc. A s tím souvisí i viditelnost či neviditelnost Saturnových prstenců.

Prstence nejsou jednolité útvary, ale skládají se z velkého množství malých tělísek. Prstence se dělí na mnoho tenkých vláken.

Kdy zmizí a jak vlastně vznikly?

Saturn však o svou okrasu v budoucnu přijde. Vědci americké NASA potvrdili, že planeta svou gravitací prstence ničí, a to rychlostí, kterou naznačovala už dřívější měření a pozorování. Podle profesora Jamese O‘Donoghueho je úbytek ledu a dalšího materiálu z prstenců tak velký, že prstence mají před sebou už jen asi 100 milionů let existence. Zdá se to jako dlouhá doba, ovšem v relaci se stářím Saturnu – 4 miliardy let – je to poměrně krátká epizoda, tvrdí profesor ve svém článku v časopise Icarus, zveřejněném v prosinci 2018.

Saturnovy prstence jsou místy zvlněné a místo obvyklých 10 metrů nabírají výšku až tisíců kilometrů

O vzniku Saturnových prstenců koluje mnoho teorií a vede se řada sporů; něco ve smyslu – co bylo první, vejce nebo slepice? Vznikl Saturn už s prstenci, nebo se objevily až později…? Z uvedeného výzkumu vyplývá spíš to druhé – že mohlo jít o velmi dynamický jev spojený s možnou existencí malých ledových měsíců. Jejich srážky s cizími tělesy, která zkřížila jejich dráhu, mohly vytvořit onu prstencovou krásu z ledu, prachu a kamení, kterou máme to štěstí dosud obdivovat.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.