Podivný Saturnův měsíc Hyperion: 170 let od jeho objevu

Saturn je planeta proslulá mimo jiné nejrozsáhlejší soustavou více než šesti desítek měsíců. Objevy těchto satelitů odstartoval už v roce 1655 Nizozemec Christiaan Huygens, který v okuláru svého vlastnoručně postaveného dalekohledu uviděl měsíc Titan. O něm víme, že jde nejen o největší Saturnův měsíc; spolu s Jupiterovým měsícem Ganymedem jsou větší než planeta Merkur.

Vraťme se ale k Hyperionu, který dostal jméno podle jednoho z dvanácti Titánů z řecké mytologie. Je s podivem, že byl objeven poměrně brzy, ačkoli je velikostí malý; jeho jasnost na obloze jen mírně přesahuje 14. magnitudu a vidět je jen v silnějších dalekohledech. Dnes o něm díky pokrokům vědy, astronomie a kosmonautiky víme daleko víc než tehdejší hvězdáři. A je to měsíc čarokrásně podivný.

Tvarem se podobá bramboru; nepravidelné rozměry 180 x 140 x 112,5 km mu nedovolily zformovat se do kulovité podoby jako ostatní větší měsíce. Od mateřské planety, kterou oběhne za 21 dní, ho dělí půldruhého milionu kilometrů. Navíc – oběžná dráha je protáhlá a vede v blízkosti mnohem většího Titanu, což je spolu s gravitačním působením Saturnu zřejmě příčinou velmi neobvyklé, ba přímo chaotické rotace Hyperionu. Dokonce takové, že se nedá předpovědět, jakou oblast nám ukáže. Smůlu měla i kosmická sonda Cassini, protože téměř při každém průletu jí Hyperion ukázal vždy již známou tvář. Nejblíže se k němu kosmická sonda přiblížila před 13 lety, v září roku 2005, a to na pouhých 505 km.

Sonda Cassini u Saturnu|foto: NASA

Hyperion svým vzhledem připomíná pórovitou houbu. Předpokládá se, že je složen z příměsi hornin a ledu. Není vyloučeno, že uvnitř existuje rozsáhlý systém dutin. Napovídá tomu i fakt, že jeho odhadovaná hustota je zhruba poloviční, než je hustota vody. Oproti jiným podobným měsícům má Hyperion nízké albedo, tedy odrazivost světla. Povrch zřejmě pokrývá tmavší materiál. Na dně podivných kráterů pak sonda Cassini zaznamenala neznámý tmavě červený materiál. Podobný kryje i jiný Saturnův měsíc Iapetus.

Záhad s dosud nevyluštěnou tajenkou je v blízkosti Saturnu víc než dost.