Rover „Vytrvalost“ poodkrývá hydrotermální minulost planety Marsu
Nejnovější objevy marsovského vozítka Perseverance naznačují možnou existenci termálních pramenů a gejzírů na rudé planetě – ovšem velice, velice dávnou.
Poslední dobou se stále více skloňuje téma Měsíc. Lander Peregrine americké společnosti Astrobotic vynesený na oběžnou dráhu Země sice k našemu souputníku kvůli závadě v pohonném systému nedoletěl, nedávno však na Měsíc dosedla indická sonda Vikrám, přistály tam i japonský lander SLIM a vůbec první soukromá americká sonda Odysseus. Rozběhnutý, i když poněkud zpožděný je americký lunární program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc, testuje se loď Starship. Zdá se tedy, že program výzkumu Marsu zůstává v „měsíčním stínu“.
Sírany z kráteru Jezero
Docela tak to ale není – rudou planetu stále zkoumá rover NASA Curiosity, který má od roku 2012 za sebou neuvěřitelných více než čtyři tisíce marsovských dní, a nověji i jeho robotický kolega s příznačným názvem Perseverance čili „Vytrvalost“. A tu osvědčuje úspěšně už tři roky. Průzkumné vozítko přistálo na východním okraji kráteru Jezero 18. února 2021 a stihlo od té doby odvést pozoruhodnou práci.
Jedním z jeho nejnovějších poznatků je objev síranů hořečnatého a vápenatého. Vznikly prouděním vody puklinami ve vulkanických horninách na dně kráteru, který je odhadem starý 3,8 miliardy let. Zmíněné minerály v sobě zachycují vodu a zaznamenávají historii svého vzniku. Vědci z univerzity v Cincinnati pod vedením dr. Andyho Czajy z toho odvozují, že v minulosti na Marsu mohly existovat hydrotermální systémy, termální prameny, a dokonce gejzíry. Výsledky zveřejnili v lednovém čísle časopisu Journal of Geophysical Research.
Hledají se mikroorganismy
V ložiscích zmíněných minerálů zatím Perseverance nenašel žádný definitivní důkaz života – případný objev fosilních mikroorganismů v nich je pod jeho rozlišovací schopnosti. Dr. Czaja však nevylučuje, že by po návratu vzorků z rudé planety na Zemi mohli vědci – za pomoci nejcitlivějších přístrojů, historii vody a klimatu na Marsu, případně i důkazů dávného života, prozkoumat mnohem podrobněji.
Tým, který řídí rover, chce Perseverance nasměrovat do oblasti mimo kráter Jezero. Podle Czajy by tam mohl najít horniny staré nejméně 4 miliardy let. Třeba stromatolity, které obsahují důkazy o dávných vrstevnatých rohožích bakterií viditelných pouhým okem. Na Zemi se tyto horniny někdy nacházejí v extrémních prostředích, jako jsou například pánve kolem gejzírů.
Voda se dnes na Marsu nachází v ledu na pólech, je uvězněna pod jeho povrchem a stopové množství vodní páry je také v jeho řídké atmosféře. Planetární vědci však předpokládají, že tam kdysi existovala jezera a dlouhodobě tekoucí řeky. Jak uvedl Andy Czaja, objevy Perseverance jsou podnětem k dalšímu průzkumu. Metou je ovšem důkladná analýza vzorků, které se z rudé planety k vědcům na Zemi dostanou někdy kolem roku 2033.
Související
-
Ingenuity - první vrtulníček na Marsu a letošní plány výzkumu Sluneční soustavy od Jupiteru dál
In memoriam Ingenuity (4:27) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Běžel čas v mladém vesmíru pomaleji? (19:23) – Kosmonautika 2024, 7. část: K Jupiteru a ještě dál (25:16)
-
Přistání vozítka Perseverance, jeho plány na průzkum Marsu a první děti s cíleně upravenými geny
01:08 Objevy a události – 04:22 Vozítko Perseverance na Marsu – 21:03 Historie vědy: O bohatství národů a velké depresi – 27:17 Geneticky vylepšené lidstvo, 1. část
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
