Rapa Nui: ostrov tajemných soch a záhadného písma, konec projektu Záře a UFO více či méně tajemné

2. květen 2022

Rapa Nui: Velikonoční ostrov a jeho tajemství (4:12) – Procházka květnovou oblohou (22:17) – Konec projektu Záře, 1. část: Co všechno může být UFO? (27:46)

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, kolik se na světě každý rok vytěží písku a štěrkopísku, představíme vám 17 nových druhů mnohonožek z východu USA, z nichž některé se honosí zajímavými jmény, dozvíte se, že jakési „animované filmy“ si pouštěli už před 15 tisíci lety lovci z jihofrancouzských jeskyní, zmíníme se o kódované zprávě mimozemšťanům, kterou chtějí vědci poslat do centra Galaxie a nakonec se dozvíte, jak vypadá „zatmění Slunce“ při pohledu z Marsu a čím je pro vědce přínosné ho pozorovat.

Rapa Nui, ostrov kamenných soch

Sochy moai na Velikonočním ostrově

Na Boží hod Velikonoční, v neděli 5. dubna 1722, zakotvily první evropské lodě u pobřeží ostrova, kterému se v místním jazyce říká Rapa Nui. Do jaké míry je tenhle název původní, o to se vede spor. Komandér expedice, nizozemský admirál Jacob Roggeveen, nazval novou zemi Velikonočním ostrovem. Měl na to plné právo. Ostrov sice pravděpodobně zahlédli už dříve jiní evropští mořeplavci, ti se však u něj přistát nepokusili. Podobnou historii mají i další ostrovy v Pacifiku. Často je sporné, kdo je pro Evropu a vlastně i pro zbytek světa v moderní době objevil.

Detail dřevěné tabulky s dosud nerozluštěným písmem rongorongo z Velikonočního ostrova

Co se Velikonočního ostrova týče, o jeho starší historii se toho ví jen málo. Je to ostrov tajemných soch moai, ještě tajemnějších destiček s písmem rongorongo a domorodých tradic, jakým je třeba kult Ptačího muže, ze kterých zbylo už jen málo. Velikonoční ostrov byl osídlen stovky let před příchodem Evropanů. Radiouhlíková data naznačují, že první Polynésané se na Rapa Nui vylodili kolem roku 1200 našeho letopočtu.

Martin Soukup

Průběh osidlování Polynésie je pro vědce plný otazníků, potvrzuje kulturní antropolog Martin Soukup z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. O historii před příchodem Evropanů jsme informováni pouze prostřednictvím mýtů a pověstí. Možná bychom na tom byli lépe, kdyby se podařilo rozluštit znaky na dřevěných tabulkách. Pokud to je písmo... Co se dá říci o tajemných sochách moai? A co Rapanuicům přinesl kontakt s Evropany?

Konec projektu Záře: Tajemné UFO

Čtveřice UFO nad oceánem

Na jaře 2022, po dlouhých třiceti letech, ukončil svou činnost projekt Záře, který se věnoval evidenci a výzkumu UFO a dalších nevysvětlených jevů. Všichni, kdo se do projektu Záře v průběhu let zapojili, se snažili být co nejobjektivnějšími a nestrannými badateli. Přijímali hlášení na standardizovaných formulářích, hovořili s očitými svědky, případy „neidentifikovaných létajících objektů“ a dalších tajemných jevů se snažili zkoumat i vysvětlovat, a to ve spolupráci s vědci i dalšími odborníky. V dubnu 2022 se na webových stránkách projektu objevila jeho detailní závěrečná zpráva, která je volně ke stažení. Zároveň se na pulty knihkupectví dostala populárně psaná publikace Vladimíra Šišky, zakladatele projektu Záře. Jmenuje se Ufologie jako dobrodružství poznání.

UFO v podobě trojúhelníku vznášející se nad krajinou

Označení Unidentified Flying Objects, zkráceně UFO, používala americká armáda od roku 1953. Česky jsou to skutečně jen „neidentifikované létající objekty“. Může to být prakticky cokoliv – rozhodujícím faktorem je skutečnost, že si existenci objektu nedokáže sám pozorovatel nijak vysvětlit. UFEM se tak může stát – a často se i stává – čínský lampion štěstí, vzdálené letadlo, kulový blesk, meteor, družice, planeta Venuše… a kdo ví, co ještě. O vysvětlení neidentifikovaných jevů se pokoušejí ufologové; nikoli vědci, ale nadšení amatéři. Jedním z nich je právě Vladimír Šiška, který v roce 1992 stál u počátku projektu Záře. Co ho vedlo k založení projektu a co bylo jeho hlavním cílem? Připomeňme také, že jeden z nejzáhadnějších případů pozorování UFO nad územím České republiky se odehrál právě v roce zahájení projektu Záře.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová