Pryskyřice řečíku lentišku sloužila ve starověku jako první přírodní žvýkačka – říkali jí masticha
Banánovníkům, citrusovníkům, bramborám i kukuřici se daří na mnoha místech světa, řečíku lentišku ale jen na jihu řeckého ostrova Chios.
Je tam příznivé mikroklima – severní zalesněné hory zadržují vlhkost a větry, chrání jižní kopcovitý terén, s mírnými zimami a suchými léty. A to všechno dohromady spolu se složením půdy, ovlivněné dávnou sopečnou činností, prospívá řečíku a pryskyřice – masticha – může správně schnout.
Aromatická pryskyřice masticha s výraznou dřevito-ovocnou vůní a nasládlou chutí nachází uplatnění ve farmacii, kosmetice i při výrobě potravin. Jsou v ní desítky zdraví prospěšných látek. Jako potravinový doplněk podporuje činnost trávicího systému. Ve starověku byla přírodní žvýkačkou, dnes je součástí zubních past a ústních vod.
Masticha je také součástí sladkostí, džemů, zmrzlin, likéru ouzo nebo vína. Mastichu obsahují i různé masti na kožní problémy a popáleniny. Mastichový olej hydratuje pokožku. Přidává se i do mýdel, sprchových gelů a šampónů. Řečtí kuchaři přidávají koření s mastichou s vůní borovice do omáček.
Související
-
Piniové „oříšky“ nejsou žádné oříšky. Jsou ale také tak zdravé a lahodné
Borovice pinie roste ve Středomoří nebo v Africe. Jedlá semínka tohoto stromu, kterým lidé říkají pinové oříšky, už se stala populární po celém světě.
-
Fíky jsou chutné a sladké. I přesto jsou zdravé a pomáhají spalovat tuky
Šťavnaté plody fíků toho dokáží opravdu dost. Jestli je milujete, opravdu se nebojte nadbytečných kilogramů, ale ani problémů se srdcem nebo kostmi.
-
Pastinák je neprávem opomíjenou zeleninou. Přitom je chutný i zdravý
Pastinák je zelenina opravdu starobylá. Naši předkové jej používali jako přílohu, stejně jako my dneska mrkev nebo brambory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
