Pastinák je neprávem opomíjenou zeleninou. Přitom je chutný i zdravý
Pastinák je zelenina opravdu starobylá. Naši předkové jej používali jako přílohu, stejně jako my dneska mrkev nebo brambory.
Kořen pastináku se podobá kořenové petrželi a chutná trochu jako mrkev. I zbytek rostliny se dá použít – třeba jako koření do polévky. Výhodou je, že na záhoně dobře přezimuje.
V kořeni pastiňáku je spousta zdraví prospěšných látek – vitamíny C a B, cukry i škroby. Jsou v něm i látky, které působí močopudně a zvyšují chuť k jídlu.
Pokud se pustíte do kuchtění s pastinákem, nejdříve kořen oloupejte. Pak už ho můžete vařit, péct, připravit z něj pyré nebo pečený podávat třeba k masu. Dobrá je i kombinace pastináku s mrkví.
Výborný je pastinákový krém. Jak na to? Oloupaný pastinák, nakrájený na kostičky dejte na plech, osolte, pokapejte olejem, posypte česnekem a strčte do trouby rozpálené na 200 stupňů.
Pastinák upečený do měkka pak nechte zchladnout. Mezi tím si v kastrolu na másle orestujte cibulku, přidejte pastinák a bobkový list. Krátce osmažte, přidejte nakrájené brambory, přelijte zeleninovým vývarem, osolte, opepřete a uvařte doměkka.
Potom jen vylovte bobkový list, rozmixujte a podávejte s opečeným toustíkem.
Související
-
Znáte „vlašský bedrník“? Je to nejen léčivka, ale i chutná zelenina
Krvavec menší, lidově též „vlašský bedrník“, se umí pěkně rozrůst. Připomíná pak trochu keř kapradí – lístky se ale podobají spíše těm, jaké má meduňka.
-
Lebeda je vhodná nejen pro vegetariány a děti – jako zelenina i léčivka
Podle někoho je lebeda opravdu jenom plevel, naše babičky jí ale přidaly do špenátu nebo do salátu. Ne nadarmo se jí také říká „divoký špenát“.
-
Staří Římané pěstovali chmel jako zeleninu. Používali ho také k povzbuzení sexuální touhy
Chmel pěstovali ve svých zahradách už staří Římané a Řekové. Jako zeleninu. Chmelové výhonky připravovali podobně, jako my dnes chřest.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
