Prostějov: Co se skrývá v podzemí

Jeden ze silničářů do chodby iniciativně vlezl, prošel pár desítek metrů, udělal několik fotografií, ale dál se neodvážil. Chodba, která se zvolna stáčela ke Kolářovým sadům, nebyla zanesena v žádných plánech, proto byl na místo povolán archeolog. Ten konstatoval, že chodba, vysoká asi 140 centimetrů a právě tak široká, je vykopána ve spraši, tedy naváté usazené hornině. Určit jak je stará však nedovedl. Podobné se kopaly od 15. století prakticky až do novověku a sloužily většinou jako úkryty obyvatelstva v nepokojných časech. Prostějov byl v centru válečného dění za třicetileté války, kdy ho obléhali Švédové, a tak se dalo předpokládat, že by chodba mohla pocházet právě ze 17. století. Mohlo by ovšem jít také o spojovací chodbu mezi sklepy a nebo zcela prozaicky o kanalizační sběrač. V Prostějově se totiž žádný systém sklepení nenalézá; hladina spodní vody je tam poměrně vysoko a sklepy by byly brzy zaplavené. S průzkumem podzemní chodby, která vede mimo historické centrum města, archeologové nepočítali; jámu doporučili silničářům zasypat a chodbu tak zakonzervovat. Vydali by se do ní jedině v případě, kdyby se v Plumlovské ulici měly dít nějaké podstatnější zemní práce.
To ovšem vzbudilo nevoli u části veřejnosti, která má ráda tajemství. Neprozkoumat podzemní prostory a nepokusit se zjistit kam vedou, to byla natolik kacířská myšlenka, že mnozí iniciativní milovníci záhad v dopisech a internetových diskusích nabízeli, že se chodbou sami rádi proplazí, třeba i s baterkou v zubech. Vždyť v Prostějově se odedávna vypráví, že z města vedou podzemní chodby, třeba až na daleký vrch Kosíř. Neuklidnilo je ani prohlášení prostějovských vodohospodářů, že do chodby vpustí robota s kamerou. Ten ale zklamal. Kolečka se mu zabořila do bahna a podzemím neujel ani metr.
Zvědavost nakonec zvítězila a archeologové vyslali do podzemí specialistu - speleologa. Ten však milovníky záhad nepotěšil. Když se po několika minutách zjevil zase na povrchu země, mohl konstatovat jediné - tajemná chodba je skutečně kanalizačním sběračem, který byl vybudován někdy v meziválečném období, tedy asi před tři čtvrtě stoletím. Kromě pár porcelánových střepů není v chodbě nic zajímavého. Jediným tajemstvím zůstává, jak je možné, že o ní nikdo nevěděl. Ale to je spíš mystérium z úřednických šanonů a šuplat, než ze záhadologických análů.

Prameny:
Prostějovský deník 4.10., 7.10. a 8.10.2008
Právo 4.10.2008

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.