Procházka oblohou (květen)

Orientaci na obloze začneme na severu u Velkého vozu. Spojíme-li přímkou k jihu jeho zadní kola, která tvoří hvězdy Dubhe a Merak, dostaneme se k souhvězdí Lva. Jeho nejjasnější hvězda Regulus leží na ekliptice. Prodloužíme-li oj Velkého vozu pomyslným obloukem k rovníku, najdeme v tom směru oranžově zbarveného obra v souhvězdí Pastýře - hvězdu Arktur. A pokračujeme-li v oblouku jižněji, dále až pod rovník, nalezneme další jasnou hvězdu Spiku, která vévodí souhvězdí Panny. Zmíněné tři hvězdy, tedy Regulus, Arktur a Spika, nám vytyčují tzv. jarní trojúhelník. U severozápadního obzoru zahlédneme ještě Blížence - poslední ze zimních souhvězdí. Jakmile zapadnou, můžeme už na obloze očekávat letní hvězdy. Z galaxií mají výhodnou polohu k pozorování především Vírová galaxie M51 jižně od oje Velkého vozu, zatímco severně od něj je větší, ale méně výrazná M101. Na obě potřebujeme aspoň triedr, strukturu však rozliší až astronomický dalekohled.
Viditelnost planet se zlepšuje, jedinou nepozorovatelnou planetou ještě zůstává Venuše. Merkur uvidíme zářit na večerní obloze, 14. května bude dokonce v největší večerní elongaci. Mars vstoupí počátkem května do souhvězdí Raka a bude viditelný v první polovině noci, aby ho v druhé polovině vystřídal obr Jupiter. Ten se po celý rok nachází v souhvězdí Střelce. Saturn je na obloze většinu noci kromě jitra a Uran s Neptunem jsou na ranní obloze.
Z květnových úkazů zaujme 10. května konjunkce Marsu s Měsícem korunovaná zákrytem Marsu. Ačkoli k ní dojde v 15 hodin SELČ, pomocí dalekohledu ji bude možné vidět. O dva dny později, 12. května se už konjunkce Měsíce s hvězdou Regulus odehraje v deset hodin večer. Regulus bude asi dva stupně severně od našeho souputníka. Další podobný jev nastane v první hodinu 22. května, tentokrát s hvězdou Antares, která bude jen jeden stupeň severně.
A na závěr jako vždy měsíční fáze. Pátého je Měsíc v novu, dvanáctého v první čtvrti, dvacátého v úplňku a 28. května bude v poslední čtvrti.
Hezkou podívanou!