Skleněné plochy, elektřina, choroby i kočky. Povídání o ptačích pastech a o životě žiraf
Proč ptáci zbytečně hynou. Ptačí pasti a co s nimi (4:40) – Procházka srpnovou oblohou - se zatměním (18:52) – Čtyři nové druhy aneb Jak se žije žirafám (repríza, 25:01)
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, jak při extrémních požárech vznikají takzvaná ohnivá oblaka a čím mohou být nebezpečná, zmíníme se o nečekaném nálezu víc než šest tisíc let starého hrobu na Dómském náměstí v Litoměřicích, dozvíte se, jak moc se u nás na sklonku doby bronzové jedlo proso a také jak se to zjišťuje, navštívíme italské Pompeje, abychom si prohlédli částečně rekonstruovanou fresku v jednom z archeologicky zkoumaných domů, a také pogratulujeme Řecku k zápisu olympského „sídla bohů“ na seznam světového dědictví UNESCO.
Proč ptáci zbytečně hynou
Rok co rok u nás zahyne obrovské množství ptáků kvůli různým nástrahám, za které může – ať přímo či nepřímo – člověk. Jaká jsou největší nebezpečí, která na ptáky číhají? Aby bylo možné tuto otázku zodpovědět, je třeba co nejpřesněji vyčíslit ztráty. V tom by měl pomoci nový program Ptačí pasti, který nedávno spustila Česká společnost ornitologická. Klíčovou roli by v tomto projektu měla hrát veřejnost.
Čtěte také
O programu Ptačí pasti si povídáme s Alenou Klvaňovou, vedoucí oddělení výzkumu a monitoringu České společnosti ornitologické. Proč u nás ptáci hynou? Co všechno pro ně má fatální následky? Jaké údaje naše ornitology zajímají a kam, a také jak je posílat? Navštívíte-li web Ptačí pasti, můžete nejen zadat do formulářů příslušná data. Najdete tam i rady, jakým způsobem ve svém okolí zabezpečit pasti, které na ptáky číhají. Zejména ty technické.
Čtyři nové druhy aneb Jak se žije žirafám
V Africe nežije pouze jeden, ale hned čtyři druhy žiraf, z nichž některé se dělí na další poddruhy. Vyplývá to z odborných studií, publikovaných v posledním desetiletí. Skutečnost, o níž se léta spekulovalo, vzali nedávno na vědomí také odborníci z Mezinárodního svazu ochrany přírody, známého pod zkratkou IUCN. Co toto druhové rozrůznění znamená pro samotné žirafy a jejich ochranu ve volné přírodě? A jak se na něj vůbec přišlo? I těmto otázkám se budeme věnovat v poslední části pořadu. A dozvíte se ještě spoustu dalších „žirafích“ zajímavostí.
O žirafách si povídáme s Markétou Glonekovou z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a také zooložkou ústecké Zoologické zahrady. Na základě jakých výzkumů vědci došli k rozdělení žiraf do čtyř různých druhů? Jak vypadá typická „žirafí krajina“? A k čemu mají žirafy růžky?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
