Pověst z Teplicka: Kdo vyslyší kývnutí bledé dívky?

Děvčátko to prý dělá proto, aby někomu mohlo svěřit tajemství alchymistů. Hlavně to, které na zámku objevil Bartolomeus Mencl. Tento alchymista tam měl pobývat po třicetileté válce. Sbíral kameny, byliny, míchal účinné léky, které pak nabízel hostům přijíždějícím do Teplic kvůli léčivým pramenům.

Alchymista údajně vedl hovory s místním lékařem. Toho léčivé umění záhadného muže velmi zajímalo. Ale všechno, o čem si povídali, muselo zůstat tajné, jinak oběma hrozilo od vrchnosti vězení nebo i smrt.
Alchymista v Teplicích pobyl nějaký čas a zmizel. Lékař podle jedné verze pověsti také, podle jiné ale v klidu ve městě dožil. Nikdy ovšem nic z rozhovorů s alchymistou neprozradil.

A tak kdo se odváží přijmout výzvu bledého děvčátka a půjde za ním, může objevit něco zajímavého z té doby. Třeba je někde v podzemí zámku pověstný kámen mudrců!

Nebo také ne. Možná jde o docela jiné tajemství.

V místech dnešního zámku totiž kdysi stával klášter. Založila ho královna Judita v druhé polovině 12. století na ostrožině, zpod které vytékají teplé léčivé prameny. Když později husité klášter vyplenili, jeptišky odešly. Majitelé panství na základech kláštera začali stavět nové sídlo – tvrz. Jak šel čas, přestavěli ji na hrad a nakonec na zámek.

Co když tedy děvčátko odkazuje na tajemství mnohem starší než z dob alchymistů? Ještě ze starého kláštera? Je totiž podivné, že by o tajemství alchymistů vědělo děvče. Těžko by nějaké mezi sebe pustili. Kdyby se totiž v jejich době zapojila do jejich pokusů a kejklí žena, pravděpodobně by skončila na hranici jako čarodějnice. Děvčátko mnohem více pasuje do doby jeptišek. Byl (nebo je) v klášteře schovaný poklad? Nebo jde o jinou záhadu?

Která možnost je tedy ta pravá, zjistí ovšem jen ten, kdo půjde za děvčátkem, až na něj kývne. Pokud se ovšem neztratilo v čase.

Ale třeba o něm něco vědí muzejníci, kteří teď na bývalém zámku sídlí.

Regionální muzeum v Teplicích|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas