Pověst z Děčínska: Proč se skále nad Labem říká Pastýřská
Byla bouřlivá noc plná blesků, hromů a vichru, když se purkrabí děčínského zámku, podle pověsti Berka z Dubé, šel podívat do hradní věže. Chtěl vidět, jak živly řádí v labském údolí.
Protože se krátce předtím vrátil z lovu a byl unavený, nakonec i navzdory hromům a bleskům ve věži usnul. Když se vzbudil, byl všude podivný klid. Podíval se ven a zůstal jako opařený.
Rozednívalo se. Labe se valilo dole v údolí a všude kolem se ze stromů a půdy zdvihaly výpary po nočním lijáku. Na skále naproti zámku se objevilo zvláštní světlo a sílilo. A v něm se zjevilo stádo bílých ovcí vedené obrovitým pastýřem se zářící holí a dvěma černými psy. Ovce se na kopci zastavily, pastýř si sedl k nim a začal podmanivě hrát na flétnu. Pak obraz zmizel.
Objevovat se však měl podle pověsti pokaždé, když se nad Labem u děčínského zámku strhla mimořádně silná bouře. Proto prý dostal vrch jméno Pastýřská stěna.
Historické prameny ale vidí název jinak – původně se skála jmenovala Schiefe Wand, tedy šikmá stěna. Jak uvádí i wikipedia, výslovnost se dál vyvíjela a byl z toho Schieferwand, tedy stěna břidlicová. Protože spojení s břidlicí nemělo logiku - žádná tam není, postupně se pojmenování změnilo na Schäferwand, tedy ovčácká stěna. A z toho byl krůček k českému názvu Pastýřská stěna.
Tak si můžete vybrat, které vysvětlení se vám líbí více.
Související
-
Pověst vánoční z Litoměřic: Město se zachránilo, láska ne
Psal se rok 1639, v Čechách zuřila třicetiletá válka. Smutné byly Vánoce v Litoměřicích.
-
Pověst z Lounska: Město, které vyrostlo z popela
Už ve 12. století měla stát na místě dnešních Loun osada Luna. Podle pověsti ji založili coby nápravu svých děsivých činů dva bratři – Vlasák a Sobeš.
-
Pověst další z Lovosicka: Na kocoura nemusíte mít zaříkávání
Noční můra dokáže pěkně potrápit. Převalujeme se, spíme neklidně, ráno jsme jako rozlámaní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
