Pověst další z Lovosicka: Na kocoura nemusíte mít zaříkávání

8. prosinec 2019

Noční můra dokáže pěkně potrápit. Převalujeme se, spíme neklidně, ráno jsme jako rozlámaní.

A přesně takové pocity měla děvečka, tedy žena, která sloužila na statku v Želechovicích. Ty dnes patří pod Čížkovice u Lovosic. 

Když děvečka ulehla do postele, objevil se odněkud černý kocour. Dokud neusnula, seděl pod postelí. Jakmile ji ale přemohl spánek, skočilo zvíře na postel, lehlo si děvečce na hrudník, a protože to byl velký kocour, dusilo ji.

Dlouho marně hledalo děvče radu, co s tím. Až jí kořenářka v nedalekých Medvědicích poradila, aby před spaním třikrát pronesla zaklínadlo.

Děvče tedy večer vlezlo do postele a proneslo: „Můro, můro, můro moří, nepřistupuj k mému loži, dokud nespočítáš písek v moři…“

Kocour už nepřišel.

Možná ale šlo o kocoura, který se přišel jen ohřát. Ale protože byl černý, děvečka mu – jak to lidé u takto vybarvených zvířat často dělali, přičítali jen špatné vlastnosti a čáry. Přitom třeba stačilo místo říkanky mu dát něco k snědku a pak spát na boku, aby se kocour nemohl jít hřát tak, že ulehl děvečce na hrudník, jak to kočky rády dělají.

autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.