Pověst z Červeného hrádku: Když tam potkáte milence, může jít i o přízraky

19. květen 2024

Zhruba dvacet let se stavěl v 17. století zámek Červený hrádek. Stojí na zbytcích hradu, po kterém mu zůstalo i jméno. Zcela původně se ale hrad jmenoval Borek.

V době husitských válek ho ovšem majitel – katolík Václav z Moravěvsi nechal natřít na červeno a podle toho se mu pak začalo říkat. I když jméno Borek podle písemných pramenů nějaký čas přetrvával vedle názvu Červený hrádek.

Takže není tak jasné, do které doby patří pověst o krásné paní z Borku. Konec konců, dnes už to není důležité. Co ale důležité je, že ji prý i dnes můžete potkat v zámeckém parku, jak se vede za ruku se sympatickým mladíkem. Párů zamilovaných tam chodí víc, ale tihle nejsou živí – jde o přízraky.

Žena je podle pověsti šlechtična, která žila na hradě. Při svých výletech na koni po okolí sídla potkala lesníka. Do mladého muže se zamilovala na první pohled a i on propadl lásce ke krásné paní. Začali se tajně scházet.

Jenže není snad tajemství, které by nakonec nevyšlo najevo. Doba podobným vztahům nepřála, a tak příbuzní hradní paní i šlechtici z dalších sídel v okolí dali najevo, že takový vztah nemíní tolerovat, že uráží jejich šlechtický stav.

„Nebudu se tedy s ním vídat,“ slíbila.

Jenže láska je láska, milenci se nakonec znovu začali scházet a znovu je někdo spolu zahlédl. Při jedné schůzce je pak přepadla skupina mužů, lesníka svázali a i když paní vyhrožovala a prosila, hned na místě ho oběsili. Paní z Borku sice nechali odjet, ale dlouho nežila - usoužila se žalem.

Po smrti se prý milenci znovu setkali a občas se spolu procházejí zámeckým parkem Červeného hrádku. A pokud je potkáte, poznáte je: šaty, které mají, se už dnes nenosí…

autor: ces
Spustit audio

Související