POVĚST DRUHÁ Z LOVOSICKA: Jak získala jméno obec Medvědice
Nabízí se samo, že po medvědovi, máte pravdu jen částečně. Alespoň pokud dáte na pověst. Podle ní totiž byli ti medvědi dva.
Jak napsal ve své kronice Václav Havel z Libočan, mohla za to manželka šlechtice, který nechal postavit nedaleký hrad Košťálov, tedy Košťál z Radověsic. Jeho žena, krásná Běla, nebyla jen domácí paní, ale také velmi odvážná.
Jednou si vyjela s pěti dívkami za svým manželem z Radověsic práce na Košťálov. Bylo to v době, kdy byl hrad právě stavěn. Chtěla si novostavbu a okolí prohlédnout. Když se skupinka žen blížila k hradu, vyrazili na ně z lesní houštiny dva medvědi. Nebojácné dívky se chopily oštěpů a medvědy zabily.
Když pak Běla vyprávěla svému muži, co se stalo, nechal zabité medvědy přinést na hrad Košťálov a kůže přibít na vrata, aby hostům hlásaly udatnost jeho paní. Nu a na místě, kde byli medvědi zabiti, vystavěl Košťál dvorec, ze kterého vznikla pozdější ves Medvědice.
Je pravda, že historici si o kronikáři Václavu Havlovi z Libočan myslím, že si tak trochu i vymýšlel, tedy spíše zapsal, co slyšel - tedy i pověsti.
Faktem je, že dnešní obec Medvědice leží pod Lipskou horou, která se původně jmenovala Medvezí, kousek od bývalého hradu Košťálov a Třebenic. A místní jí také občas říkali Medvědice. O obci našli historici první písemnou zmínku už z roku 1209. Tvrz patřila vladykovi Martinu z Nedvědic. Majitelé se pak střídali, až byla tvrz vypálena za třicetileté války. Lidé ale z místa neodešli.
Medvědický kostel je ze 14. století a zvláštností jsou dva opracované kamenná náhrobníky ze století šestnáctého - rytíře Václava Kaplíře ze Suletic a jeho manželky Hedviky. Návštěvníci svatostánku je mohou vidět vezděné do stěny vedle hlavního oltáře.
A Lipská hora, tedy kdysi také Medvědice? Označuje za jednu z nejkrásnějích hor Českého středohoří, přesto je tak trochu mimo zájem turistů. Do se k ní po červené turistické značce právě z Medvědic. Na zhruba polovině kopce vysokého 688 metrů nad mořem leží přírodní rezervace s chráněnými teplomilnými rostlinami.
Související
-
POVĚST Z LOVOSICKA: Proč u Třebenic stojí hrad Košťálov
Proč si dnes můžeme prohlížet u Třebenic na Lovosicku trosky hradu Košťálov? Pokud tam ovšem vyšplháte. Cesta je velmi příkrá.
-
POVĚST Z LITOMĚŘICKA: Za co se mstil pán Kamýku?
Víte, kdo byla Růže z Kamýku? Rytíři ze sousedství tak říkali dceři jednoho z pánů hradu Kamýk. Je to pověst nebo jde o skutečný příběh jen ukrytý v pověsti?
-
POVĚST DRUHÁ Z LITOMĚŘIC: Zlatá vejce hlídá ropucha asi dodnes
V litoměřickém podzemí by se dodnes měly ukrývat nejen zlaté slepičky a kuřátka ale i zlatá vejce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
