POVĚST DRUHÁ Z LITOMĚŘIC: Zlatá vejce hlídá ropucha asi dodnes

5. květen 2019

V litoměřickém podzemí by se dodnes měly schovávat nejen zlaté slepičky a kuřátka ale i zlatá vejce.

Ve zlaté slepičky podle jedné pověsti proměnili bohatí litoměřičtí měšťané své zlaté mince, aby je mohli lépe schovat před žoldáky, kteří se ve zlých časech kdysi potulovali i kolem Litoměřic. Ale jaké by to byly slepičky, kdyby nesnášely vajíčka. A samozřejmě nemohla být jiná, než zlatá...

Odkazuje na ně i pověst, která se váže k místu Dubina – dnes najdete v Litoměřicích ulici Horní Dubina a dostanete se k ní z hlavního náměstí po Máchových schodech dolů přes ulici  Jarošova.

Na Dubině stojí samé historické domy. No a jednou šla stará žena do sklepa jednoho z těchto domů a najednou se před ní otevřela chodba, která tam nikdy předtím nebyla. Zvědavost jí nedala, tak se šla podívat, co je dál.

Staré dřevěné dveře

Došla k železným dveřím, ze kterých trčel klíč. Otevřela je a za nimi se rozprostíralo veliké sklepení. Uprostřed seděla obří ropucha na lesklých žlutých vejcích.

Žena byla docela odvážná, protože rouchu odstrčila a tři vejce vzala do ruky. Napadlo ji ale, že se z tak těžkých a jako kámen tvrdých vajec nemůže vylíhnout nic dobrého, dostala strach a vajíčka upustila na zem a utekla.

Když se jí to po několika dnech rozleželo v hlavě, svěřila se sousedkám.

„Těžká a svítivě žlutá? To určitě byla zlatá vejce, když je ropucha hlídala,“ řekla jedna z nich.  

Žena šla hned do sklepa, chodba tam nebyla. Oťukávala zdi, zda se neozve dutý zvuk a případně chodba se znovu neotevře - ale marně.

Zlatá vejce a možná i ta ropucha jsou tam třeba dodnes.

Hrad Litoměřice
autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související