Portál amatérských spolupracovníků jako podaná ruka „hledačům pokladů“ a tajemství bahna na Marsu

9. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zlatý prsten, nalezený v Libici nad Cidlinou při průzkumu, který probíhal za účasti amatérských spolupracovníků
0:00
/
0:00

Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů (04:52) – Historie: Ukradený Picasso (21:58) – Kniha: Husitská revoluce (26:14) – Bahno na Marsu (30:04)

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme objev našich přírodovědců, nový rod žab z pralesů Konžské demokratické republiky, dozvíte se o záměru italských odborníků zakrýt znovu centrální arénu římského Kolosea systémem dřevěných desek, podobným tomu původnímu antickému, prozradíme vám, jak přispěla brněnská firma SAB Aerospace k úspěšnému vypuštění družice Pléiades Neo 3 a také si povíme o simulovaném pádu velkého asteroidu na Šumavu, který se vědcům nepodařilo odvrátit; nakonec se také zmíníme o vypuštění prvního modulu nové čínské orbitální stanice Tchien-che.

Společně při zkoumání minulosti

Hledač s detektorem kovu

Začátkem letošního dubna byl spuštěn do ostrého provozu internetový Portál amatérských spolupracovníků a evidence samostatných nálezů Archeologické mapy České republiky, zaštítěný odbornou autoritou Archeologického ústavu Akademie věd. Je to jakási „podaná ruka“ všem zájemcům o českou a moravskou historii, kteří by se chtěli aktivně a zároveň v rámci platných zákonných norem podílet na jejím poznávání. Cílí především na hledače s detektory kovů. Těch se po našich polích a lesích procházejí dobré dvě desítky tisíc. Hledají kovové artefakty, vyjímají je ze země a porušují tak platné zákony – třeba i nevědomky; zároveň tak ničí archeologické situace, ze kterých by znalec mohl vyčíst mnoho zajímavého. Nový Portál amatérských spolupracovníků chce tuto situaci změnit.

Představil nám jej ředitel Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze Jan Mařík a specialista na geografické informační systémy, archeolog téhož pracoviště, David Novák. Jak by měla spolupráce amatérských zájemců o historii s profesionálními archeology vypadat? Jak mohou tito zájemci legálně zkoumat krajinu, aniž by byli v konfliktu se zákonem? Kde aktivní zájemci o historii internetový Portál amatérských spolupracovníků najdou a jak ho mohou použít?

Divoký detektoring

Chodíte do krajiny relaxovat s detektorem kovů a když vám zapípá, hrábnete do země v napjatém očekávání, co se tam skrývá? Měli byste vědět, že cokoli vykopete je potenciálním archeologickým nálezem, který většinou náleží kraji. Vyzvednout jej může pouze osoba, která je k vykopávkám oprávněna – tedy archeolog. Pokud to nerespektujete, porušujete zákon. Portál amatérských spolupracovníků vám umožní provozovat váš koníček pod odborným dohledem zcela legálně. Pro začátek stačí, když kontaktujete „svého“ archeologa.

Teklo by bahno na Marsu?

Planeta Mars

Dají se na Marsu najít stopy po bahenním vulkanismu – a pokud ano, jak vypadají? Touto problematikou se loni zabýval vědecký tým, v jehož čele stáli čeští vědci. Nebáli se neobvyklých experimentů, které měly v první řadě objasnit, jestli vůbec podmínky na Marsu vznik nějakých bahenních proudů umožňují. Výsledky jejich výzkumu byly v květnu 2020 publikovány v časopise Nature Geoscience. Vedoucím autorského týmu studie i samotného výzkumu byl planetolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze, kterého jsme se zajeli zeptat, proč si ke studiu vybral právě toto „bahenní“ téma.

Aby vědci zjistili, jestli bahno na Marsu skutečně může téci, museli si připravit jeho nápodobu z pozemských zdrojů – a také museli nějakým způsobem vytvořit podmínky co nejpodobnější povrchu rudé planety. Postavili si v laboratoři svůj vlastní Mars? Jaký význam mají podobné experimenty? Budou se od teď vědci dívat na fotografie marsovského povrchu, které k nám posílají sondy, trochu jinýma očima?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová