Pohádky převrácené naruby. Josef Lada uměl vstřebávat všechny zajímavosti života a vetknout je do svých textů i obrázků
K jeho dvěma výročím – je to právě 135 let od chvíle, co se narodil a 65 let od jeho úmrtí – vydává Supraphon téměř čtrnáctihodinovou dvojdiskovou sadu s názvem Josef Lada – pohádky a vyprávění slavného malíře. Dramaturgem kompletu, o který jsme ve vltavské ranní Mozaice i soutěžili, je Kamil Fajmon, producentkou Naďa Dvorská.
„Neznám nikoho, kdo by uměl pohádky přetlumočit dětem tak, jako Josef Lada. Jsou legrační, a současně mají dětští čtenáři a posluchači pocit, že je dobře znají. Přitom, a to mi došlo teprve nedávno, Pepík Ševců z Příběhů kocoura Mikeše je samotný Josef Lada. Narodil se totiž do rodiny ševce a jmenoval se Josef alias Pepík,“ směje se Naďa Dvorská. Dodává, že Lada tak moc dobře věděl, o čem píše. Měl dar už od dětství vstřebávat všechny podněty, které mu život přinášel, a uměl je ostatním skrze své texty, obrazy i kresby poutavě předávat.
Zmíněný mp3 komplet obsahuje téměř všechno, co se k Josefu Ladovi v supraphonském archivu našlo. Jde o četby i výpravné dramatizace, a uslyšíme v nich takové herce, jako Alenu Vránovou, Lubomíra Lipského, Karla Effu, Františka Smolíka, Marka Ebena, Josefa Hlinomaze, Miloše Nedbala, Jiřinu Jiráskovou či Ivana Luptáka, který načetl v audiopodobě dosud nikdy nevydanou pohádku O chudém královstvíčku. A v příbězích kocoura Mikeše i maminku Nadi Dvorské, herečku Naďu Gajerovou.
„Doma nám maminka pohádky Josefa Lady moc nečetla. Neustále hrála v divadle a měla málo času. Měli jsme ale babičku Amálku, která nám je četla velice často. Z dětství tak Ladovy pohádky znám hodně intenzivně. Bubáček a Pulec z Bubáků a hastrmanů byli moji kamarádi. A samozřejmě jsem se byla podívat na čarodějnický Kožený vrch, a v Hrusicích na všechna místa, o kterých Lada píše,“ vyznává se producentka kompletu Josef Lada – pohádky a vyprávění slavného malíře Naďa Dvorská.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Sestry
Martin Uhlíř -
Nic nebude jako dřív
Petra Soukupová -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů