Plánované znovuzrození hvězdárny v Liboňově na Ústecku a návrat k údajným bosenským pyramidám

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že obří pravěký žralok megalodon mohl podle nejnovějších výzkumů dorůstat až dvacetimetrové délky, navštívíme Dinosaur Valley v americkém Texasu, kde sucho odhalilo dosud neznámé dinosauří stopy, podíváme se na jih Španělska, kde byl objeven velký megalitický komplex starý více než sedm tisíciletí, prozradíme vám, co vykopali archeologové v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu a povíme si něco málo o průzkumné misi Artemis I. kolem Měsíce.

Jako Fénix z popela? Ústecká hvězdárna

Jeden z majitelů Ústecké hvězdárny Vít Musílek v malé expozici v dochovaném sklípku, kde se kdysi nacházel přístroj k měření magnetické deklinace|foto:Ondřej Hájek, ČTK

O tom, že poblíž Ústí nad Labem kdysi stála hvězdárna, ze které do dnešních dnů skoro nic nezbylo, jste už možná slyšeli. Právě tak je vám možná známo, že se našli nadšenci, kteří chtějí tuto hvězdárnu obnovit. Její dávná sláva se už v původním rozsahu z nejrůznějších důvodů vrátit nemůže. Přesto by se ve svém novém životě mohla stát středobodem zájmu alespoň pro někoho – především pro turisty a přátele astronomie. Dalo by se z ní zase dívat na hvězdy, mohla by tam probíhat i nějaká základní měření a mohla by se také stát centrem dalších aktivit, o kterých noví majitelé zatím jen tak zlehka uvažují. Jedním z nových majitelů takzvané Ústecké hvězdárny je Vít Musílek. Hvězdárna se nachází v Liboňově, což je část obce Telnice na Ústecku.

Z hvězdárny postavené v roce 1929 toho do dnešních dnů mnoho nezbylo. Kdo ji provozoval, jakými přístroji byla kdysi vybavena a co se s budovou dělo po roce 1945? Jak se současní majitelé o hvězdárně dozvěděli a jaké s ní mají plány?

Kdo věří na bosenské pyramidy? A proč?

Vrch Visočica nad městem Visoko v Bosně a Hercegovině, považovaný nekritickými nadšenci za hlínou a vegetací pokrytou pyramidu, postavenou v pravěku neznámou civilizací|foto:Aleksandar Todorović, Shutterstock

Před rokem 2005 o nich nikdo neslyšel, nikdo jim nevěnoval pozornost; dnes se k nim sjíždějí turisté z celého světa. Chtějí je vidět, nabít se energií, najít novou cestu životem. Bosenské pyramidy... S jejich objevem, hodným pověstného „přepisování učebnic“, přišel původem bosenský soukromý badatel ze Spojených států Semir Osmanagić. Schopný byznysmen, který z několika kopců nad bosenským městem Visoko za pár let doslova „vypěstoval“ výnosný komerční fenomén a zhmotnění národní hrdosti, na které si místní nenechají sáhnout. To vše pod rouškou zdánlivě seriózního výzkumu, se kterým však oficiální věda nechce mít nic společného. Geologové, archeologové, egyptologové i historici celého světa jsou ve svém názoru zajedno. Údajné pyramidy v Bosně jsou jen obyčejné kopce. Ale v bosenském „údolí pyramid“ to nahlas neříkejte.

Soukromý badatel Semir Osmanagić, objevitel a neúnavný propagátor údajných bosenských pyramid|foto:Dragan Mujan, Shutterstock

Kdo vlastně je Semir Osmanagić a na čem svá tvrzení zakládá? O tom jsme si povídali s archeoložkou a balkanistkou Soňou Dvořáčkovou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Kolik údajných pyramid a dalších prastarých staveb Semir Osmanagić objevil? Jak jsou velké a jak měly být podle něj konstruované? Co ve skutečnosti bosenské pyramidy jsou? A konal se tam nějaký oficiální průzkum, ať už archeologický, geologický nebo jiný? Kdo na bosenské pyramidy vlastně věří a proč asi? A věří na ně opravdu?