Planetka Ultima Thule půl roku po návštěvě sondy New Horizons a svědectví řasy parožnatky o prvních dobyvatelích souše

Planetka Ultima Thule podle vědců sněhuláka nepřipomíná.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Planetka Ultima Thule podle vědců sněhuláka nepřipomíná.
0:00
/
0:00

Ultima Thule a sonda New Horizons, 1. část: astronom Jakub Rozehnal - Řasa parožnatka a pátrání po prapředkovi: buněčný biolog Stanislav Vosolsobě (repríza) - Objevy a události - Mýty, omyly a novinky astronomie: Planety Teegardenovy hvězdy

V úvodním přehledu zajímavostí např. uslyšíte o úspěšné obnově krajiny v rezervaci velkých kopytníků u Milovic na Nymbursku, dozvíte se o objevu první fosilie stromu z čeledi bukovitých na jižní polokouli, pozveme vás na egyptologickou výstavu a připomeneme úspěch českých astronomů, kteří se podíleli na výzkum atmosféry čtyř extrasolárních planet. (1:08)

Nepovedený sněhulák

Kresba sondy New Horizons u cíle

Na samém prahu nového roku, 1. ledna roku 2019, prolétla americká sonda New Horizons kolem planetky 2014 MU69. Tato planetka, přezdívaná zatím neoficiálně Ultima Thule, se stala nejvzdálenějším objektem, který kdy zblízka zkoumala pozemská sonda. Teď k nám pomalu proudí informace, které o vzdáleném tělese sonda shromáždila. Co jsme se o planetce 2014 MU69 s pořadovým číslem 486.958 a přezdívkou Ultima Thule zatím dozvěděli? O sondě New Horizons a jejím vzdáleném cíli jsme si povídali s ředitelem pražského Planetária a Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně Jakubem Rozehnalem. (4:19)

Mýty, omyly a novinky astronomie a soutěž

Miroslav Zimmer vám ve své pravidelné rubrice představí objev dvou exoplanet jen o málo větších než Země, které krouží v obyvatelné zóně kolem nepříliš vzdáleného červeného trpaslíka - Teergardenovy hvězdy. (17:00)

Můžete si také připomenout srpnovou soutěžní otázku. Ve hře je tentokrát úvodní svazek prvního úplného vydání českých lidových pohádek editora Jaroslava Otčenáška, věnovaný zvířecím pohádkám a bajkám z produkce nakladatelství Vyšehrad. (21:01)

Pátrání po prapředkovi

Vodní řasa parožnatka. Tento vzorek je dlouhý 14 centimetrů

Život na Zemi bujel miliony let jen pod mořskou hladinou. Souš nenabízela vhodné podmínky; byla nehostinná, nepřátelská a pustá. Pak se cosi změnilo a živé organismy se vydaly kolonizovat pevninu. První suchozemští pionýři náleželi do rostlinné říše. Nevíme, jak vypadali, protože jsme nenašli žádné jejich zkameněliny. Netušíme ani, kdy jejich dobrodružství začalo. Můžeme se k nim jen „dopočítat“.

Informace o jejich podobě, vlastnostech či fyziologických funkcích se snažíme vyčíst v genech jejich současných potomků. Jeden z velkých mezinárodních projektů si k tomu vybral sladkovodní řasu parožnatku. Na výzkumu, jehož výsledky loni publikoval vědecký časopis Cell, se podíleli i naši vědci... Rostliny sehrály v procesu přechodu života z vody na souš zásadní roli, potvrdil nám jeden ze spoluautorů studie, buněčný biolog Stanislav Vosolsobě z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (22:37)