Teegardenova hvězda a její dvě planety v obyvatelné zóně
Studenou trpasličí hvězdu vzdálenou od nás něco přes dvanáct světelných let obíhají v příhodné vzdálenosti dvě planety, jen o kousek větší než Země.
„Existuje nekonečně mnoho světů, podobných tomu našemu,“ napsal kdysi starořecký myslitel Epikúros. Myšlenky o existenci systémů podobných Slunci a jeho planetám rozvíjeli později třeba Giordano Bruno či Isaac Newton. Dnes, kdy nás od objevu první exoplanety obíhající kolem jiné hvězdy než je Slunce dělí více než dvě desetiletí, je v „Encyklopedii exoplanet“ zapsáno už více než 4000 takovýchto těles. Astronomy zajímají především ta, která se podobají velikostí i podmínkami naší Zemi.
Vezmeme-li v úvahu dosavadní pozorování – tedy že na každou hvězdu připadá nejméně jedna planeta a že jedna z pěti hvězd podobných Slunci má v obyvatelné zóně planetu velikosti Země, pak v naší Galaxii s přibližně 200 miliardami hvězd může existovat kolem 11 miliard potenciálně obyvatelných planet pozemského typu. Neskutečné číslo!
Hvězda pana Teegardena
Jednou z novinek je objev dvou takových exoplanet, obíhajících kolem tzv. Teegardenovy hvězdy v souhvězdí Berana. Tým kolem Mathiase Zechmeistera z University Göttingen shrnul výsledky v časopise „Astronomy & Astrophysics“. Teegardenova hvězda pojmenovaná podle amerického astronoma Bonnarda Teegardena (objevil ji v roce 2003), je hvězda asi desetkrát menší a dvanáctkrát lehčí než naše Slunce. S povrchovou teplotou přibližně 2600°C jde na hvězdné poměry o mimořádně studenou hvězdu, tzv. červeného trpaslíka. Je takřka za našimi humny – máme to k ní pouhých 12,5 světelných roků.
Astronomové ji ze španělské observatoře Calar Alto podrobně sledovali tři roky. V její blízkosti zaznamenali dvě exoplanety, které velmi připomínají vnitřní planety Sluneční soustavy. Co do hmotnosti jsou jen nepatrně těžší než naše Země a obíhají kolem své mateřské hvězdy v již zmíněné obyvatelné zóně. Znamená to, že pokud by tam za jistých okolností existovala voda, udržela by se v kapalném stavu.
Planetární kvapík
A za jak dlouho tyto exoplanety nazvané „Teegarden b“ a „c“ oběhnou to své „sluníčko“? Oproti našim 365 dnům je to opravdu pořádný kvapík – první to stihne za necelých pět dní, druhá za 11 dní a devět hodin. Nás dělí od Slunce asi 150 milionů kilometrů, zmíněné exoplanety jsou od své hvězdy 3,75 milionu, respektive 6,6 milionů kilometrů. Stáří zmíněné soustavy odhadují astronomové na osm miliard roků, naše soustava je tedy skoro dvakrát mladší.
A ještě jedna perlička k tématu, i když tak trochu z oblasti science fiction. Pokud by na některé ze zmíněných exoplanet byla civilizace srovnatelná přinejmenším s tou naší, mohla by odtamtud od roku 2044 řadu let sledovat, jak kulička Země pomalu přechází přes kotouč Slunce. Tedy podobně jako letos v listopadu uvidíme přecházet přes sluneční disk planetu Merkur.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
