Planetárium o kontaktech starých Římanů s našimi Germány a stále časnějších příletech stěhovavých ptáků

Markomanské války. Římské legie přecházejí přes Dunaj na pontonovém mostě. Detail ze sloupu císaře Marka Aurelia na Piazza Colonna v Římě
Markomanské války. Římské legie přecházejí přes Dunaj na pontonovém mostě. Detail ze sloupu císaře Marka Aurelia na Piazza Colonna v Římě
0:00
/
0:00

Římané u nás, 1. část/ Válka s Germány: klasický archeolog Pavel Titz - Ptáci, plši a klimatická změna: zoolog Peter Adamík (repríza) - Objevy a události - Procházka červnovou oblohou

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o smutném osudu vymírajících nosorožců sumaterských, prozradíme vám, jak šimpanzi v africkém Gabonu loví želvy a také si povíme, že ruský Sojuz, který nedávno krátce po startu zasáhl blesk, rozhodně není první ani poslední raketou, které se to stalo. (1:08)

Staří Římané ve válce a naši Germáni

Keramická mísa tzv. terra sigillata nalezená v lokalitě vojenského tábora v jihomoravském Mušově

Na přelomu letopočtu a v prvních stoletích po Kristu byly naše země v těsném kontaktu s římskou říší. V té době u nás žily germánské kmeny, které byly civilizačně na úplně jiné úrovni, než Římané. Byly to dva světy, které snad nemohly být odlišnější. Přesto se Římané o území na sever od Dunaje zajímali – v některých dobách dokonce velmi intenzivně. Poprvé to bylo na přelomu letopočtu, kdy na naše území pronikly kromě obchodníků s římským zbožím možná i římské vojenské jednotky.

O 150 let později Moravou římské legie skutečně pochodovaly. Snad k nám zavítal i římský císař Marcus Aurelius. Bylo to v období Markomanských válek, kdy Římané v kraji pod Pálavou, ale i podstatně severněji, zanechali mnoho hmatatelných stop. Čím byl tento zájem způsoben? Jaké o tom máme důkazy a jak jsme k nim přišli? Na to se ptáme klasického archeologa Pavla Titze z Oddělení pravěku a antického starověku pražského Národního muzea a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. (4:52)

Procházka oblohou a výsledky soutěže

Miroslav Zimmer vás ve své pravidelné rubrice vybídne, abyste se ani na prahu počínajícího léta nezapomněli občas podívat na hvězdnou oblohu. (22:08)
Dozvíte se také, jak dopadla květnová soutěž o knihu, kterou byla tentokrát publikace mayistky a religionistky Zuzany Marie Kostićové „Náboženství Mayů“. (25:50)

Ptáci, plši a klimatická změna

Sedmispáč plch

Fenologie je vědní obor, která zkoumá časový průběh některých základních životních projevů organismů, a to v závislosti na změnách počasí, střídání ročních období a také prostředí. Pracovní náplní fenologů je sledování nástupu významných životních fází u rostlin i živočichů během roku, jejich změn a trendů. K čemu je ale dobré vědět, kdy a kde který strom či bylina raší, rozkvétá nebo opadává? Fenologická data nabývají na významu, pokud je srovnáme s údaji jiných vědních oborů, třeba klimatologie.

Jsou na nich dobře vidět vlivy klimatických změn, o kterých se tolik a tak vášnivě hovoří. Fenologie se dělí na fytofenologii, objektem jejíhož zájmu jsou rostliny a zoofenologii, která zkoumá živočišný svět. My jsme se spolu se zoologem Peterem Adamíkem z Vlastivědného muzea v Olomouci a Přírodovědecké fakulty tamní Univerzity Palackého zabývali aktivitou ptáků, zejména těch tažných, a také sedmispáčů plchů. (28:15)