Planetárium o historii geomagnetických měření v pražském Klementinu a „válce o kosti“ mezi americkými paleontology Marshem a Copem
Magnetické tyče. 180 let od začátku geomagnetických měření v Praze: geofyzik Pavel Hejda – Paleontologická válka o kosti: znalec dinosaurů Vladimír Socha (repríza) – Objevy a události – Zapomenuté historie: Dobytí Jeruzaléma 1099
V úvodním přehledu zajímavostí mimo jiné uslyšíte o objevu cenného románského portálu v Plasích i starých husitských hrobů v Táboře a dozvíte se také pár zajímavostí ze současných i budoucích plánů americké NASA; především o chystané sondě v podobě dronu, která by měla létat v atmosféře Saturnova měsíce Titan. (1:11)
Magnetické tyče
Před 180 lety, v létě roku 1839, byla v pražském Klementinu zřízena magneticko-meteorologická observatoř. Tradiční meteorologické záznamy v té době doplnila denní geomagnetická měření. Zasloužil se o to rakouský astronom a meteorolog Karl Kreil. Měření, která zahájil, trvala nepřetržitě do začátku 20. století, kdy začalo být industriální rušení rozvíjejícího se města pro vědce až příliš silné. Definitivní ránu geomagnetickým měřením v Praze zasadil rozvoj tramvajové dopravy. Celistvá řada měření z Klementina, publikovaná v pravidelných ročenkách, je však dodnes cenným zdrojem informací o proměnách magnetického pole Země.
O historii geomagnetických měření, a to nejen těch pražských, nám vyprávěl geofyzik Pavel Hejda z Geomagnetického oddělení Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. O zemský magnetismus se zpočátku zajímali především námořníci a navigátoři zámořských korábů, až o něco později i učenci a vědci. I když nejstarší úvahy o původu magnetismu můžeme datovat do 13. století, skutečný obrat ve výzkumu geomagnetických jevů přišel o šest století později. (4:20)
Zapomenuté historie, kniha měsíce a soutěž
Veronika Kindlová se ve své pravidelné rubrice věnuje krvavému výročí dobytí Jeruzaléma křižáckými vojsky první křížové výpravy, k němuž došlo 15. července roku 1099. (21:15)
Frederik Velinský vám představí knihu měsíce července – knihu „matematických kratochvílí“ Josefa Strouhala „Hádej, hádej, hadači“ z produkce nakladatelství Albatros, o kterou si budete moci i zasoutěžit. (25:30)
Paleontologická „válka o kosti“
Na podzim roku 2018 jsme vám představili román známého autora bestsellerů Michaela Crichtona „Dračí zuby“, jehož ústředním tématem je tzv. válka o kosti; vědecká bitva, která zuřila na americkém Západě v druhé polovině 19. století. Jejími protagonisty byli američtí paleontologové Othniel Charles Marsh a Edward Drinker Cope, velcí rivalové, kteří by pro vědeckou slávu spjatou s objevováním pravěkého světa prostřednictvím zkamenělých kostí udělali prakticky cokoliv. Díky této válce mezi vědci a jejich výzkumnými týmy, v níž nebyla nouze o silná slova i podrazy a v níž se dokonce střílelo, došlo k výraznému posunu paleontologické vědy. Poprvé byla zkoumána významná naleziště, z nichž paleontologie žije do dneška.
Crichtonův román se odehrává v roce 1876, kdy už paleontologická „válka o kosti“ nabírala na síle i dramatičnosti. Jací byli její hlavní protagonisté? O tom hovoří popularizátor paleontologie a pracovník královéhradecké hvězdárny Vladimír Socha, asi největší znalec dinosauří problematiky u nás. Jeho vyprávění je první ze série letních repríz, které uslyšíte v našem pořadu v průběhu července a srpna. (28:42)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
