Od pralesů k horám: Tisíce druhů jihoamerických žab a letošní plány výzkumu Merkuru, Venuše a Marsu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jaké skrýše si poslední dobou oblíbili raci poustevníčci, a asi vás nepřekvapí, že jde z velké části o produkty lidského nepořádku, povíme si, jak invazivní mravenci snížili úspěšnost keňských lvů při lovu zeber, představíme vám rostlinu roku 2024 - kosatec sibiřský, budeme se věnovat nálezu dva tisíce let starých lidských ostatků v severoirském močále a navštívíme unikátní archeologickou lokalitu poblíž srbského Kostolace, kde kdysi stávalo římské město Viminacium.

Žáby a žabky, nejen amazonské

Listovnice kamba (Phyllomedusa camba), rosničkovitá šplhavá žába z nížinných lesů jihozápadní Amazonie. Jedinec na snímku je ze severní Bolivie|foto:Jiří Moravec

Na světě žije přibližně 8700 druhů obojživelníků. Nebo přesněji: tolik jich bylo až dosud vědecky popsáno. Vedle různých červorů a mloků jsou to především žáby. Skoro třetina z nich má přitom svůj domov v Jižní Americe. Nejsou to jen obyvatelky pralesů. Žáby najdete i nad jejich horní hranicí, na svazích And, v horských údolích a jezerech. Odborníci dokonce odhadují, že na celém kontinentu žijí tisíce dosud nepopsaných žabích druhů. Mnohé z nich jistě vyhynou dřív, než je věda pozná. Vinou chorob, požárů, klimatických změn a ničivé přítomnosti člověka. Mnohé však nakonec přece jen budou objeveny.

Bezblanka puipui (Pristimantis puipui), hrabavý druh žijící v mechových polštářích v peruánských Andách ve výšce 3800 m. Objeven 2013, vědecky popsán 2017|foto:Jiří Moravec

Pokud jde řeč o jihoamerických žábách, většina z vás si asi představí nenápadné žabky z amazonských pralesů. Jak nám potvrdil znalec obojživelníků a plazů, zoolog Jiří Moravec z pražského Národního muzea, takových je skutečně většina. Které z nich jsou ty nejzajímavější? Jsou všechny žáby jedovaté? Při popisu nových druhů se někdy stává, že dojde k několikanásobnému popisu jednoho a téhož druhu více badateli; pochopitelně pod různými názvy. Proč se to v případě obojživelníků děje poměrně často? A co všechno žáby ohrožuje?

Kosmonautika 2024: Merkur, Venuše a Mars

Marsovské vozítko Perseverance|foto:Profimedia

S naším přehledem kosmonautiky a výzkumu vesmíru pro rok 2024 se postupně vzdalujeme od naší mateřské planety. Tentokrát se věnujeme třem terestrickým planetám – Merkuru, Venuši a Marsu. O jejich výzkumu a chystaných sondách i tentokrát hovoří popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Nejblíže ke Slunci obíhá planeta Merkur. K té se v letošním roce žádná nová sonda nevypraví, jedna je nicméně na cestě. Nebo přesněji dvě, ale prozatím v jednom kuse. Od roku 2018 se totiž k Merkuru postupně přibližuje dvojice sond evropsko-japonské mise BepiColombo... Ze všech planet Sluneční soustavy, pomineme-li Zemi, je nejrušněji na Marsu. Jinak tomu nebude ani v letošním roce. V současnosti na povrchu stále pracuje čínská mise Tchien-wen-1 s vozítkem Ču-žung a také dva americké rovery Curiosity a Perseverance. Ten však už bez podpory vrtulníčku Ingenuity.