Nešťastný ExoMars, motory, rakety a družice. Paleobotanika a naše Země po ničivé srážce s planetkou
Nešťastný ExoMars, motory, rakety a družice (4:12) – Thermopyly: Sedm tisíc a hlavně tři sta (21:48) – Paleobotanika, taxony a Země po ničivé srážce s planetkou (28:13)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o založení chovného centra pro ohrožené vakoplchy trpasličí v australském Litghow, představíme vám největší kometu, jakou se kdy podařilo astronomům najít, povíme si o úspěších marsovského vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechna očekávání, zmíníme se o čínské vesmírné stanici Tchien-kung, která by měla být letos dostavěná a přidáme také pár slov k rozchodu Evropské kosmické agentury s ruským Roskosmosem při výzkumu Měsíce.
Nešťastný ExoMars, motory, rakety a družice
Nejistá budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice ve světle probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině byla předmětem minulého Planetária. Tentokrát se podíváme na další kosmické mise a vesmírné projekty, které byly tragickými událostmi posledních dvou měsíců zasaženy. Jedná se především o evropsko-ruský program ExoMars, kde reálně hrozí, že nemalé prostředky, které do něj byly vloženy, přijdou úplně vniveč. Amerika s Evropou používají v některých svých raketách ruské motory. V potížích je i britsko-americká telekomunikační společnost OneWeb, které ruský partner odmítl vypustit na oběžnou dráhu její družice. Ruské Sojuzy měly startovat z evropského kosmodromu Kourou a jihokorejské družice zase z kosmodromů v Rusku. Co bude s nimi?
O tom všem hovoří Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Mise ExoMars byla podle něj zasažena přímo osudově, projekt společnosti OneWeb nabere zpoždění a Evropa si nakonec bez Sojuzů poradí. Letošní rok a nejspíš i léta příští přinesou asi zásadní přebudování vztahů v kosmonautice a spolupráci na výzkumu kosmu. Jestli to bude spíš ke škodě než k užitku, to dnes můžeme předvídat jen stěží.
Paleobotanika a Země po ničivé srážce
Do jak velkých podrobností je možné jít při určování a popisu pravěkých rostlin, jejichž zbytky se dochovaly ve fosilním záznamu? O tom hovoří paleobotanik Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Do jaké míry je možné fosilní nálezy rostlin přiřazovat k současným skupinám – taxonům; čeledím nebo dokonce rodům? A co v případě, kdy pravěké rostliny už dnes žádné blízce žijící příbuzné nemají? A je tu i další problém – málokterou pravěkou „kytku“ nebo strom najdou vědci vcelku. Mají list a nemají k němu kmen. Najdou zrnka pylu, a nemusí vědět, k jaké rostlině patří. Co s tím, aby nevznikl chaos?
Odborný pracovník Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Vladimír Socha proslul jako popularizátor paleontologie, především dinosaurů. Vydal i řadu knih s touto tématikou – mimo jiné dobrodružný román Poslední dny dinosaurů aneb Výprava za pravěkou apokalypsou. Jeho hrdinové se pomocí stroje času dostanou na závěr druhohor, kdy naši planetu postihla katastrofa v podobě srážky s planetkou Chicxulub. Podle nejnovějších vědeckých výpočtů k tomu došlo asi před 66 miliony a 43 tisíci lety. Dinosauři a s nimi spousta dalších živočišných i rostlinných druhů srážku nepřežili. Vladimír Socha ve své knize popisuje nejen okamžité následky ničivého nárazu, ale i dlouhodobý dopad katastrofy.
Související
-
„Válečné tance“ kolem Mezinárodní vesmírné stanice a dvě staletí od rozluštění egyptských hieroglyfů
Co dál s Mezinárodní vesmírnou stanicí (4:46) – Podchlazený Neptun (21:20) – Slova bohů. Egyptské hieroglyfy, 3. část: Rozluštění (26:39)
-
Evropská kosmická agentura zrušila start v rámci programu ExoMars, na kterém pracovala s Ruskem
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Zasypaný prales
Jednou z nejvýznamnějších paleontologických lokalit u nás je lokalita Ovčín u Radnic na Rokycansku. Pod zemí se tam skrývají velmi dobře dochované zbytky pralesa z ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...