Obrovský Měsíc i kanály na Marsu. Astronomické hoaxy dříve a dnes
Víme, že slovo „hoax“ v překladu z angličtiny znamená falešnou zprávu, mystifikaci, podvod, případně poplašnou zprávu. Takové hoaxy se nevyhýbají ani astronomii.
Slovo „hoax“ je zřejmě zkráceninu magického renesančního kouzelnického zaříkadla „hokus pokus“ – z latinského „hocus“ ve smyslu „podvádět“. V dnešní době je hoaxy, srozumitelněji řečeno dezinformacemi, kyberprostor doslova zamořen. Hoaxům se nevyhnula ani astronomie.
Válka s mimozemšťany a obří Mars
Některé z hoaxů, jež známe z historie, můžeme označit také jako „kanadské žertíky“, i když Orson Welles, režisér, scenárista, herec a producent oceněný Oscarem, byl Američan… Jeho legendární rozhlasová adaptace „Války světů“ podle románu Angličana Herberta George Wellse o útoků Marťanů na Zemi byla v roce 1938 tak věrohodná, že rozpoutala mezi lidmi nevídanou paniku.
Hoaxy astronomické známe i v podobě „zaručených“ zpráv, které se, většinou v bulváru, nejčastěji objevují v létě. Zřejmě na to má vliv čas dovolených, kdy lidé více čtou. Řetězové spamové maily informují o fantastickém přiblížení Marsu k Zemi, o planetě, která bude na obloze veliká jako Měsíc. A že se příště takhle přiblíží až v roce 2287. – „Pošli zprávu i svým přátelům, protože nikdy během svého života už to tak neuvidíš,“ radí rozesílatelé. Nebo totéž v bledě modrém o Superměsíci, který bude v úplňku xkrát větší než obvykle.
Kanály na Marsu a díry ve sluneční atmosféře
Na některých hoaxech se ovšem kdysi podíleli i sami astronomové. Tmavým liniím na povrchu Marsu coby kanálům nebo vodním průplavům umělého původu věřil italský hvězdář 19. století Giovanni Schiaparelli i někteří jeho soudobí kolegové, třeba Francouz Camille Flammarion. Je faktem, že „kanály“ už Marsu zůstaly – označujeme tak dlouhá údolí s množstvím zákrutů i vedlejších koryt ne nepodobná pozemským říčním tokům.
Anglický hvězdář William Herschel zase považoval sluneční skvrny za díry v zářící atmosféře, jimiž je vidět chladný tmavý povrch Slunce, prý možná dokonce obydlený. Kolem jeho syna Johna – rovněž astronoma a matematika, se ve své době rozpoutalo doslova mediální drama. Týkalo se Herschelova nového dalekohledu a pozorování Měsíce. Na megahoaxu měl v srpnu roku 1835 lví podíl deník The New York Sun.
Netopýří Marťané v Herschelově dalekohledu
Bulvární deník publikoval sérii článků o Herschelově dalekohledu, kterým prý vědec při 42tisícinásobném zvětšení viděl povrch Měsíce stejně jako my vidíme naše okolí na Zemi. Kromě toho prý astronom pozoroval i obyvatele Měsíce – jakési humanoidy netopýřího vzhledu. Trvalo řadu týdnů, než se veřejnosti podařilo vysvětlit, že jde o snůšku nesmyslů. Nepátral jsem, nakolik se novinám zvýšil náklad; i tato, byť historická kauza je však jedním z příkladů, jak snadno se dá dezinformacemi ovlivnit a manipulovat veřejné mínění.
Sám John Herschel tehdy odbyl vymyšlenou aféru s úsměvem a pouze zalitoval, že jeho skutečným vědeckým objevům nevěnuje veřejnost ani zdaleka takovou pozornost jako nesmyslům v bulváru.
Související
-
Pozapomenutý astronom: Camille Flammarion
Autorem historické publikace „Na nebi a na zemi“ s kouzlem i vůní antikvariátu je člověk, který o vesmíru velice často psal, a dnes už ho skoro nikdo nezná.
-
Aby Slunce moc nezlobilo…
Světlo naší mateřské hvězdy je pro život nezbytné. Slunce je však zároveň velmi nebezpečné a proto ho musíme stále pozorovat a zkoumat.
-
Bahno na Marsu a „ze všech nejpodivnější“ světy pohledem science fiction a vědy
Bahno na Marsu: planetolog Petr Brož – Sci-fi antologie Strangest of All: spisovatelka a bioložka Julie Nováková – Příběhy s nulou: Sýr roquefort – Kniha: Jak vzniká počasí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
