Oblohu v půli měsíce rozzáří známí „vítači jara“ – meteorický roj Lyrid: procházka dubnovou oblohou

1. duben 2023

Prachové částice z dlouhoperiodické komety Thatcher jsou každoroční připomínkou kosmického tělesa, které nikdo z nás neviděl a neuvidí. Vidět je zato spousta jiných věcí.

Z jarních souhvězdí najdeme nejzápadněji Lva s nejjasnější hvězdou Regulus. V nadhlavníku září Velký vůz coby součást nikdy nezapadajícího souhvězdí Velké medvědice. Lev, Pastýř a Panna dodávají jasné hvězdy do tzv. jarního trojúhelníku; jsou jimi již zmíněný Regulus a pak i Arktur a Spica. Jižní obzor střeží nenápadná Hydra – nejdelší souhvězdí oblohy.

Kde na noční obloze hledat planety

Měsíc a Venuše

Z planet je nejvýraznější Venuše, večer vysoko nad západem. Spatříme také Merkur, který je kvůli blízkosti Slunci vidět poměrně vzácně. Teď to bude v první půli měsíce večer nad západním obzorem. Mars, který se pomalu přidává k Venuši, je viditelný v Býku, a to v první polovině noci večer nad západním obzorem.

Saturn bude na ranní obloze nízko nad východojihovýchodem, a to v druhé polovině dubna. Uran v dalekohledu uvidíme počátkem měsíce nad západním obzorem. Vynechal jsem záměrně Jupiter a Neptun – to proto, že je v dubnu neuvidíme. Jupiter se kvůli konjunkci se Sluncem zcela ztratí v jeho záři.

Na dráze dlouhoperiodické komety Thatcher

Snímek, který se dostal do výběru NASA

Atrakcí dubnové oblohy budou bezpochyby meteory z roje Lyrid. Jak už jsme řekli, jde o prachové částice z komety Thatcher. Zatímco s Lyridami se Země na své pouti potkává touto dobou každý rok, samotná kometa se má vrátit až v roce 2276. Americký astronom Albert Thatcher ji objevil v roce 1861. Předpovídaná hodinová frekvence Lyrid v maximu je 18 meteorů, může však být i několikanásobně vyšší.

Roj očekáváme mezi 16.–25. dubnem, maximum 23. dubna ve 3 hodiny ráno SELČ. Letos nebude svým svitem rušit Měsíc, takže pokud bude jasno, budou k jeho pozorování ideální podmínky. O Lyridech, které patří k nejstarším pozorovaným meteorickým rojům, se říká, že vítají jaro. Uvidíme, jakým ohňostrojem to bude.

Nebeská dostaveníčka a zatmění Slunce

Skvrny na Slunci

Z dalších úkazů stojí za pozornost hezké seskupení Venuše, Měsíce, Aldebaranu a Plejád 22. a 23. dubna večer nad západem, a to po předchozí odpolední konjunkci Měsíce s Venuší. O tři dny později, tedy 25. a 26. dubna v první polovině noci se s Měsícem potkají Mars a hvězdy Blíženců Castor a Pollux. 29. dubna bude ve stejném čase blízko Měsíce zářit hvězda Regulus.

Kdo pozoruje Slunce, samozřejmě pomocí speciálního filtru, ten jistě postřehl, že i když aktivita naší mateřské hvězdy byla poměrně nízká, v posledních březnových dnech slunečními skvrnami nešetřila. Uvidíme, co přinese duben. Mimochodem, 20. dubna nastane tzv. hybridní zatmění, což je kombinace úplného a prstencového zatmění Slunce. Tento pohled se však naskytne jen lidem z oblasti Indonésie a části Indického a Tichého oceánu. U nás ze slunečních zatmění letos neuvidíme žádné.

Co však můžeme vidět pokaždé, jsou měsíční fáze, samozřejmě kromě novu. 6. dubna úplněk, 13. dubna poslední čtvrť, 20. dubna nov a 27. dubna první čtvrť. Přejeme hezké jaro a ničím nerušenou podívanou!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.