Nová Superzemě mezi exoplanetami

12. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Umělecká představa o možné podobě čtyř Superzemí, které se nacházejí v obyvatelné zóně svých hvězd, ve srovnání s naší planetou: Kepler-22b, Kepler-69c, Kepler-62e a Kepler-62f
0:00
/
0:00

I když je teleskop Kepler už od podzimu 2018 kosmickým nebožtíkem, budou mu vědci ještě dlouho blahořečit za poznatky získané během jeho více než devítileté mise.

Jessie Dotsonová, hlavní vědecká pracovnice Ames Research Center už tehdy naznačila, že konec provozu teleskopu, který získal mezi vědci přídomek „hledač exoplanet“, neznamená konec jeho objevů.   

Planety u hvězdy Kepler-160 v Lyře

Dalekohled Kepler, lovec exoplanet

Nejčerstvěji to dokazuje objev dvou nových exoplanet v planetární soustavě hvězdy shodou okolností nazvané Kepler-160, která se promítá do souhvězdí Lyry. Je-li vám tato hvězda a její zmíněná soustava povědomá, není to vůbec náhoda – mluvili jsme o ní v Planetáriu, tuším, už před deseti lety. Tehdy astronomové zjistili, že hvězdu vzdálenou od nás pouhé 3000 světelných let obíhají velmi blízko dvě hmotné planety, které nazvali Kepler-160b a Kepler 160c – první asi 1,5krát, druhá asi 3krát větší než naše Země. Tím ovšem podobnost s naší planetou i soustavou končí, protože bylo zjištěno, že obíhají mateřskou hvězdu velmi rychle, v řádu několika dnů, a že se vzhledem k blízkosti pohybují v její výhni čili v podmínkách nepřejících jakékoli formě života.

Kepler-160e: obyvatelná Superzemě?

Teleskop Kepler po devíti letech vyčerpal zásoby paliva a mise tak byla ukončena.

Něco jiného je ovšem nejnovější objev publikovaný v souvislosti s Keplerem v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Když se vědci probírali archivem dat z již zmíněného nefunkčního kosmického teleskopu, zjistili, že hvězdu Kepler-160, která je jen o 12 procent větší než naše Slunce a jen nepatrně svítivější, obíhají další dvě exoplanety. Jedna z nich přitom oběhne svou mateřskou hvězdu za 378 dní, je asi jen dvakrát větší než Země, ale především – nachází se v tzv. obyvatelné zóně, v poloze podobné jako je naše Země vůči Slunci.

Je tedy pravděpodobné, že tuto Superzemi ozařuje podobné množství i podobná barevná teplota záření jako naši planetu, soudí astronom René Heller z Institutu Maxe Plancka. Jeho další tvrzení je ještě odvážnější. Převažuje-li na exoplanetě Kepler-160e neutrální atmosféra s mírným skleníkovým efektem, pak může být na jejím povrchu teplota v průměru +5 °C, tedy jen zhruba o deset stupňů méně, než je průměrná teplota na zeměkouli.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související