Nová Superzemě mezi exoplanetami
I když je teleskop Kepler už od podzimu 2018 kosmickým nebožtíkem, budou mu vědci ještě dlouho blahořečit za poznatky získané během jeho více než devítileté mise.
Jessie Dotsonová, hlavní vědecká pracovnice Ames Research Center už tehdy naznačila, že konec provozu teleskopu, který získal mezi vědci přídomek „hledač exoplanet“, neznamená konec jeho objevů.
Planety u hvězdy Kepler-160 v Lyře
Nejčerstvěji to dokazuje objev dvou nových exoplanet v planetární soustavě hvězdy shodou okolností nazvané Kepler-160, která se promítá do souhvězdí Lyry. Je-li vám tato hvězda a její zmíněná soustava povědomá, není to vůbec náhoda – mluvili jsme o ní v Planetáriu, tuším, už před deseti lety. Tehdy astronomové zjistili, že hvězdu vzdálenou od nás pouhé 3000 světelných let obíhají velmi blízko dvě hmotné planety, které nazvali Kepler-160b a Kepler 160c – první asi 1,5krát, druhá asi 3krát větší než naše Země. Tím ovšem podobnost s naší planetou i soustavou končí, protože bylo zjištěno, že obíhají mateřskou hvězdu velmi rychle, v řádu několika dnů, a že se vzhledem k blízkosti pohybují v její výhni čili v podmínkách nepřejících jakékoli formě života.
Kepler-160e: obyvatelná Superzemě?
Něco jiného je ovšem nejnovější objev publikovaný v souvislosti s Keplerem v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Když se vědci probírali archivem dat z již zmíněného nefunkčního kosmického teleskopu, zjistili, že hvězdu Kepler-160, která je jen o 12 procent větší než naše Slunce a jen nepatrně svítivější, obíhají další dvě exoplanety. Jedna z nich přitom oběhne svou mateřskou hvězdu za 378 dní, je asi jen dvakrát větší než Země, ale především – nachází se v tzv. obyvatelné zóně, v poloze podobné jako je naše Země vůči Slunci.
Je tedy pravděpodobné, že tuto Superzemi ozařuje podobné množství i podobná barevná teplota záření jako naši planetu, soudí astronom René Heller z Institutu Maxe Plancka. Jeho další tvrzení je ještě odvážnější. Převažuje-li na exoplanetě Kepler-160e neutrální atmosféra s mírným skleníkovým efektem, pak může být na jejím povrchu teplota v průměru +5 °C, tedy jen zhruba o deset stupňů méně, než je průměrná teplota na zeměkouli.
Související
-
Před 10 lety odstartoval svou úspěšnou vesmírnou kariéru Keplerův dalekohled
Dnes už je jen kusem kosmického smetí, ale lidstvo na Zemi obohatil o spoustu důležitých informací. Odhalil třeba, že naše galaxie je doslova plná planet.
-
Dosluhující družice Kepler opět překvapila. Objevila první exoplanetární měsíc?
Astronomové možná objevili první exoměsíc. Jde o satelit planety, která obíhá kolem hvězdy vzdálené od nás 8000 světelných let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
