NEJ Ústeckého kraje: od 16. století vydala Mariánská skála přes 700 vzorků horniny. A těží se tam dodnes
Přes 700 vzorků horniny z jedné skály. I takové geologické poklady najdete v Ústí nad Labem. Mariánská skála nebo také Mariánský vrch je opravdovou dominantou, kterou při příjezdu do města od Děčína nepřehlédnete.
Spolu s protilehlou pravobřežní skálou Kramolna vytváří tzv. „Ústeckou bránu“. Jak už bylo naznačeno, jedná se o velmi významné naleziště různých vzácných minerálů.
Mariánskou skálu tvoří sodaliticko-natrolitický trachyt, ale pokud nejste geologové, známější vám bude termín znělec.
Složení horniny je natolik specifické, že dalo podnět k vytvoření zvláštního pojmenování marienbergit, podle německého názvu Mariánské skály.
Mariánská skála vznikla podle geologů před 20 miliony let. Od 16. století se tu lámal kámen. Ve velkém začal kamenolom fungovat v 19. století. A těží se dodnes.
Své současné jméno skála dostala až v 17. století. V roce 1680 totiž obyvatelé města, vděční za ukončení morové epidemie, postavili na vrcholku kapličku na počest Panny Marie.
V roce 1938 se zde začal budovat tunel, který nikdy nebyl dokončen, ale v roce 1944 bylo torzo tunelu přeměněno na kryt. A také místo pro vysílačku, která fungovala hlavně v prvních poválečných dnech v roce 1945 a byla základem pozdějšího regionálního vysílání, které dnes znáte jako vysílání Českého rozhlasu Sever.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
