Protiatomový kryt v Mariánské skále: Vojenská nemocnice? Omyl. Původně nacistický tunel, brzy turistická atrakce

Ústí nad Labem mělo vzhledem ke svému průmyslovému a dopravnímu charakteru pro nacistickou správu velký význam. Už v koncem října 1938 proto představila plány na zhruba 600 metrů dlouhý tunel.

Důvod byl jednoduchý – suchá cesta v případě povodní. Ostatně i současné vedení města zadalo studie o možnosti postavit tunely v Mariánské skále právě pro tyto případy.

Původní plán představil historik muzea Martin Krsek: „Byl navržen dvoutubusový tunel – tak, jak známe ty současné bezpečné tunely z dálnic. Šířka tubusu měla být 6 metrů, měl tedy být poměrně prostorný. Propojovat měla centrum města a Krásné Březno.“

Dělníci v roce 1939 stihli před začátkem války postavit jen asi 40 metrů tunelu. Plány nacisté oprášili v roce 1944, kdy hrozilo nebezpečí náletů a torzo tunelu se začalo upravovat.

Jak torzo tunelu přeměněné na kryt sloužilo, to popsal ředitel muzea Václav Houfek: „Když se blížily spojenecké bombardovací svazy, vypínaly se hlavní rozhlasové vysílače, aby nesloužily jako naváděcí věže, a to lokální varování se vysílalo malými vysílačkami, které měly sídlo tady v Mariánské skále. Řídila se odtud krizově i doprava na hlavním nádraží a na železnici. Po osvobození v květnu 1945 československé místní úřady ten kryt převzaly.“

Tunel je uvnitř přepažený do několika místností, kde jsou ještě teď přístroje potřebné k řízení železnice. Kryt od Českých drah získá Muzeum civilní obrany.

„Musíme tu uklidit a elektrifikovat ten kryt, aby sem mohli návštěvníci. A protože je tady ochranné pásmu železnice, jednáme s Českými drahami, abychom návštěvníkům zajistili bezpečí a neohrožovali provoz na železnici,“ řekl René Růžička z Muzea civilní obrany.

První návštěvníci by se do krytu v Mariánské skále mohli podívat na podzim. Muzeum civilní obrany ho chce zpřístupnit jen několikrát v roce.