Minulost české krajiny ve svědectví šnečích ulit a život „velkého konstruktéra“ Sergeje Pavloviče Koroljova

Ulity hlemýždě žlutavého (Helix lutescens)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ulity hlemýždě žlutavého (Helix lutescens)
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:05 - Objevy a události
04:25 - Minulost české krajiny čtená z měkkýších ulit
21:52 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Sonda Solar Orbiter
25:12 - Soutěž o Knihu měsíce
26:20 - Život Sergeje Pavloviče Korlojova

V úvodním přehledu zajímavostí vás seznámíme s DaLiBorem – databází lišejníků a mechorostů České republiky a také s prvními organismy, které osídlily dno obrovského kráteru po dopadu asteroidu, jenž na konci druhohor vyhubil dinosaury. Prozradíme vám jak je stará nejstarší přesně datovaná dřevěná konstrukce na světě, neolitická studna z Ostrova na Chrudimsku; dozvíte se, co bylo příčinou výpadku v činnosti vědeckých přístrojů americké sondy Voyager 2 a krátce představíme evropskou sondu Solar Orbiter, která se nedávno vydala na svou cestu ke Slunci.

Šneci a skrytá zákoutí krajiny

Subfosilní, tedy dosud nezkamenělé schránky měkkýšů druhu Cerithium alucastrum z řeckého ostrova Kos

O vývoji a proměnách středoevropské krajiny po konci doby ledové před více než jedenácti a půl tisíci lety toho víme v obecných rysech poměrně hodně. Krajina však netvoří a nikdy netvořila jednolitý celek – spíš se jedná o pestrou mozaiku prostředí, plnou zákoutí, kde je něco „jinak“. A je jisté, že to tak bylo i v minulosti. Objevovat zaniklá zákoutí a zpřesňovat podobu dávné krajiny umožňují vědcům třeba prázdné „domečky“ šneků. Někteří z nich mají rádi les, jiní step nebo třeba vodu – a v tom je jádro pudla. Znalci měkkýšů, malakologové, umí díky tomu ze starých ulit vyčíst, jak to v daném místě kdysi vypadalo. A také se dá odhadnout, kdy to asi bylo.

Hlemýžď

O dávno mrtvých šnecích, jejichž schránky pomáhají vědcům odkrýt podobu ztracené krajiny, jsme si povídali s malakoložkou Lucií Juřičkovou z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Co prozrazují ulity našich šneků o tom, jak se vyvíjela krajina v české kotlině? Do jak dávné minulosti přitom můžeme zajít? Jak se pravěký les lišil od toho současného? Co jsou „šnečí diagramy“ a jak vznikají? Jak se nevelcí a pomalí měkkýši dovedou přesouvat na větší vzdálenosti – a jak (a také kde) mohli šneci i další živočichové a rostliny přežít mrazivá léta nejtužší doby ledové?

Koroljovova cesta do vesmíru

Otec sovětského vesmírného programu Sergej Koroljov po svém zatčení v roce 1938

12. ledna roku 1907 se v ukrajinském Žitomiru narodil Sergej Pavlovič Koroljov, konstruktér, který stál u zrodu ruského kosmického programu. Jeho identita byla dlouhá léta přísně tajena. Byl tak nepostradatelný, že ruskou kosmonautiku po jeho náhlém odchodu postihl hluboký úpadek. Korljov přitom po značnou část života neměl na růžích ustláno a dokonce se ocitl v sibiřském vyhnanství. Život a dílo velkého konstruktéra Sergeje Pavloviče Koroljova vám v archivním vyprávění přiblíží odborný pracovník pražského Planetária Jiří Kroulík.

Spustit audio

Související

  • Dávnou podobu krajiny prozradí šneci

    Měkkýši jsou jedním z důležitých indikátorů ekologických podmínek prostředí, protože citlivě reagují na jeho změny. Jejich vápnité schránky navíc dobře fosilizují a...

  • Měkkýši, paleoklima a hradní zdi

    Při procházkách po letním dešti nacházíme na cestách hlemýždě s krásnou ulitou, zahrádky plení nenávidění slimáci, u břehů rybníčku či tůňky můžeme obdivovat kuželo...

  • Poznejte s námi měkkýše

    Když se řekne malakozoologie, málokdo ví, že je to věda o měkkýších. Aby se povědomí o této velké skupině živočichů zvýšilo, připravila o nich redaktorka Dagmar Jáň...