Minietiketa: jednání s číšníkem

Milan Knotek odpovídá: „První kontakt s hostem zahajuje číšník. Měl by přistoupit ke stolu a říci „Dobrý den, co si dáte“, nebo „…jaké je vaše přání“, apod. Ve velmi dobrých restauracích nás ještě třeba zdvořile přivítá, dámě odsune židli... Pokud od číšníka něco chceme, záleží na tom, jak je daleko, jak velká je restaurace a jak je nás schopen vidět. V malých restauracích to bude jednoduché – stačí vyhledat oční kontakt a lehce se přihlásit jako ve škole. Pokud je číšník blízko, podíváme se mu do očí a polohlasně řekneme „Pane vrchní, prosím vás…“. Ve velkých restauracích nám ale někdy nezbude nic jiného, než zvednout ruku vysoko, aby nás viděl.

Obecně platí, že s číšníkem komunikujeme stejně zdvořile, jako s kýmkoliv jiným. Neměli bychom ho přivolávat hlasitými pokřiky nebo ho dokonce honit po restauraci a tahat ke stolu, když chceme třeba rychle zaplatit. Když k nám číšník přijde, pozdraví a zeptá se, jaké máme přání, pozdrav mu vrátíme a pak už s ním komunikujeme věcně a stručně, abychom ho nezdržovali – to platí především v restauracích, kde je frmol a kam chodí třeba přes poledne hodně lidí na oběd. Naopak v luxusní restauraci se ho můžeme ptát na to, jak jídlo připravují, odkud jsou suroviny, jakou specialitu by doporučil…to gurmáni dělají.

Objednávku bychom měli vyřídit kompletně celou při jednom kontaktu a ne si třikrát vymýšlet ještě něco a ještě něco… a pořád ho přivolávat. A další pravidlo – číšníkům nepodáváme ruku. Ne proto, že bychom je nepovažovali za sobě rovné, ale jejich role ve společnosti je čistě servisní, to platí třeba i v případě styku s recepční hotelu nebo pokojskou. A když dáváme číšníkovi spropitné, nedoprovázíme to různými trapnými průpovídkami, jak se to často stává.

Pokud se nám něco nelíbí, decentně, to podotýkám, zavoláme číšníka a v klidu, věcně a srozumitelně mu vysvětlíme, k čemu máme výhrady. Neobtěžujeme číšníka různými afektovanými a emočně zabarvenými otázkami, které jsou stejně zbytečné. Když nám problém číšník nevyřeší nebo nezná odpověď, necháme si prostřednictvím číšníka zavolat kuchaře, ale nejlépe majitele nebo provozovatele restaurace. Pokud je problém složitý, řešíme ho jen s majitelem nebo provozovatelem, a to nejlépe osobně.“