Mezi létem a podzimem, s konjunkcemi a snad i Nishimurou: Procházka zářijovou oblohou
Dvojhvězda v Cefeu, návrat Merkuru, blízká setkání Měsíce s Jupiterem i hvězdami a očekávaný průlet komety Nishimura.
Srpnové Perseidy si hrály s astronomy na většině území v Česku na schovávanou. Některým pozorovatelům na určitých místech se přece jen podařilo létavice vyfotografovat, výsledky jejich snažení jsou mj. na webu České astronomické společnosti astro.cz.
Od Labutě k Cefeovi
Zářijové obloze už přísluší přívlastek „podzimní“. Astronomický podzim startuje v sobotu 23. září přesně v 8 hodin a 50 minut SELČ. Slunce vstoupí do znamení Vah, v ten okamžik srovnají den a noc svůj krok, pozvolna však noci začnou být delší. V září je však obloha stále ještě plná letních souhvězdí, včetně hvězd tzv. letního trojúhelníku – tedy Denebu v Labuti, Vegy v Lyře a Altairu v souhvězdí Orla. Pás souhvězdí v Mléčné dráze však pomalu vyklízí místo slabším souhvězdím. Třeba Kozorohu, Vodnáři a Rybám. Výrazný je Pegas a sousední Andromeda s velkou spirální galaxií M31, které najdeme nad východem až jihovýchodem. Vysoko nad severem má velmi výhodnou polohu k pozorování Cefeus se svou patrně nejslavnější hvězdou, kterou je delta Cephei. Změny její jasnosti jsou viditelné i pouhým okem – kolísají v rozmezí přibližně jedné magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojhvězdu, jejíž složky rozliší i malý dalekohled.
Návrat Merkuru, další planety a konjunkce
Z planet konečně uvidíme Merkur, a to v druhé polovině měsíce ráno nad východním obzorem. Tamtéž ve stejný čas najdeme Venuši, která 19. září dosáhne své maximální jasnosti (–4,5 mag). Nepozorovatelný zůstává Mars a bude tomu tak až do konce letošního roku. Většinu noci kromě večera uvidíme Jupiter a po celou noc i Saturn. Totéž platí i pro velmi vzdálené planety Uran a Neptun.
Pokud jde o úkazy, hned zkraje září zaujme konjunkce Měsíce s Jupiterem, i když v jejich největším přiblížení 4. září večer ve 20 hodin je neuvidíme, Měsíc totiž vychází až o půldruhé hodiny později. Přesto bude od 4. do 6. září v noci hezká podívaná nejen na tato dvě tělesa, ale i na Aldebaran ze souhvězdí Býka a hvězdokupu Plejády, které se k nim přidruží. Konjunkci Měsíce s hvězdou Pollux ze souhvězdí Blíženců 10. září ovšem uvidíme v plné parádě – oranžový hvězdný obr vzdálený od nás jen 34 světelných let bude necelé dva úhlové stupně severně od měsíčního disku.
Kometární Nishimura
Nedávno zaujal astronomy objev komety C/2023 Nishimura. Nese jméno japonského astronoma, který ji 10. a 11. srpna vyfotografoval. Pokud kometa, která se podle výpočtů vrací ke Slunci jednou za 202 roky, přežije průlet v blízkosti naší mateřské hvězdy, mohli bychom ji spatřit i v binokuláru, a to v krátkém časovém úseku nejlépe 10. září ráno před svítáním východoseverovýchodně, těsně nalevo od souhvězdí Lva. Jak na tom bude Nishimura s jasností, to je ovšem vzhledem k vrtkavosti komet nejasné.
Na závěr zářijové Procházky oblohou ještě připomeňme měsíční fáze. 6. září poslední čtvrť, 15. září nov, 22. září první čtvrť a 29. září úplněk. Pěknou podívanou!
Související
-
Merkur a Venuše mají fáze stejně jako Měsíc. Pozorovat je můžete dalekohledem
Nejen hvězdy, ale i některé planety můžete pozorovat na obloze. Například najít Merkur je podle jihočeského astronoma Miloše Tichého jednoduché.
-
301 kilometrů za sekundu. Tak rychle se k Zemi přibližuje galaxie, jednou se s ní srazíme
Už sto let lidstvo ví, že na naší obloze jsou nejen hvězdy, ale i galaxie. „Ze severní polokoule můžeme pozorovat dvě galaxie, a to nejlépe na podzim,“ upřesňuje astronom.
-
Kometa trousí prach, do kterého Země každý rok vletí. Na obloze pak vidíme Perseidy
Každé léto nabízí obloha krásné divadlo. Pozorovat můžeme takzvané Perseidy. Podle astronoma Miloše Tichého je tento meteorický roj pozůstatkem toho, co zbylo z komety.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Anglický humor, který léčí! A nestárne...
Vladimír Kroc, moderátor


Doktor v domě
Populární humoristická kniha ze života mediků, lékařů a jejich pacientů. Čte Aleš Procházka, režie Vlado Rusko.