Mezi létem a podzimem, s konjunkcemi a snad i Nishimurou: Procházka zářijovou oblohou

Srpnové Perseidy si hrály s astronomy na většině území v Česku na schovávanou. Některým pozorovatelům na určitých místech se přece jen podařilo létavice vyfotografovat, výsledky jejich snažení jsou mj. na webu České astronomické společnosti astro.cz.

Od Labutě k Cefeovi

Letní trojúhelník tvoří tři jasné hvězdy – Vega, Altair, Deneb|foto:Shutterstock

Zářijové obloze už přísluší přívlastek „podzimní“. Astronomický podzim startuje v sobotu 23. září přesně v 8 hodin a 50 minut SELČ. Slunce vstoupí do znamení Vah, v ten okamžik srovnají den a noc svůj krok, pozvolna však noci začnou být delší. V září je však obloha stále ještě plná letních souhvězdí, včetně hvězd tzv. letního trojúhelníku – tedy Denebu v Labuti, Vegy v Lyře a Altairu v souhvězdí Orla. Pás souhvězdí v Mléčné dráze však pomalu vyklízí místo slabším souhvězdím. Třeba Kozorohu, Vodnáři a Rybám. Výrazný je Pegas a sousední Andromeda s velkou spirální galaxií M31, které najdeme nad východem až jihovýchodem. Vysoko nad severem má velmi výhodnou polohu k pozorování Cefeus se svou patrně nejslavnější hvězdou, kterou je delta Cephei. Změny její jasnosti jsou viditelné i pouhým okem – kolísají v rozmezí přibližně jedné magnitudy. Ve skutečnosti jde o dvojhvězdu, jejíž složky rozliší i malý dalekohled.

Návrat Merkuru, další planety a konjunkce

Měsíc v úplňku|foto:Pixabay

Z planet konečně uvidíme Merkur, a to v druhé polovině měsíce ráno nad východním obzorem. Tamtéž ve stejný čas najdeme Venuši, která 19. září dosáhne své maximální jasnosti (–4,5 mag). Nepozorovatelný zůstává Mars a bude tomu tak až do konce letošního roku. Většinu noci kromě večera uvidíme Jupiter a po celou noc i Saturn. Totéž platí i pro velmi vzdálené planety Uran a Neptun.

Pokud jde o úkazy, hned zkraje září zaujme konjunkce Měsíce s Jupiterem, i když v jejich největším přiblížení 4. září večer ve 20 hodin je neuvidíme, Měsíc totiž vychází až o půldruhé hodiny později. Přesto bude od 4. do 6. září v noci hezká podívaná nejen na tato dvě tělesa, ale i na Aldebaran ze souhvězdí Býka a hvězdokupu Plejády, které se k nim přidruží. Konjunkci Měsíce s hvězdou Pollux ze souhvězdí Blíženců 10. září ovšem uvidíme v plné parádě – oranžový hvězdný obr vzdálený od nás jen 34 světelných let bude necelé dva úhlové stupně severně od měsíčního disku.

Kometární Nishimura

Hvězdokupa Plejády|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Nedávno zaujal astronomy objev komety C/2023 Nishimura. Nese jméno japonského astronoma, který ji 10. a 11. srpna vyfotografoval. Pokud kometa, která se podle výpočtů vrací ke Slunci jednou za 202 roky, přežije průlet v blízkosti naší mateřské hvězdy, mohli bychom ji spatřit i v binokuláru, a to v krátkém časovém úseku nejlépe 10. září ráno před svítáním východoseverovýchodně, těsně nalevo od souhvězdí Lva. Jak na tom bude Nishimura s jasností, to je ovšem vzhledem k vrtkavosti komet nejasné.

Na závěr zářijové Procházky oblohou ještě připomeňme měsíční fáze. 6. září poslední čtvrť, 15. září nov, 22. září první čtvrť a 29. září úplněk. Pěknou podívanou!