301 kilometrů za sekundu. Tak rychle se k Zemi přibližuje galaxie v Andromedě, jednou se s ní srazíme
Od 20. let 20. století lidstvo ví, že na naší obloze jsou nejen hvězdy, ale i galaxie. „Ze severní polokoule můžeme pozorovat dvě galaxie, a to nejlépe na podzim,“ upřesňuje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Pokud v noci vzhlédneme na souhvězdí Andromedy, můžeme spatřit mlhavý obláček. „Lidově se tomu říká mlhovina v Andromedě, ale už sto let víme, že je to galaxie. A je to vlastně nejvzdálenější věc, kterou můžete vidět pouhým okem,“ uvádí Miloš Tichý.
Světlo, které na Zemi pozorujeme, vylétlo z galaxie v Andromedě před dvěma a půl miliony let. „Galaxie je vzdálená dva a půl milionu světelných let. Pokud bychom to měli přepočíst na kilometry, je to dva krát deset na devatenáctou kilometrů, takže napíšete dvojku a za ní devatenáct nul,“ vysvětluje astronom.
Druhá galaxie je v souhvězdí Trojúhelníku. „Ta je vidět jenom za velmi dobrých podmínek. Potřebujete opravdu tmu. Najdete Andromedu, kousek pod ní je souhvězdí Trojúhelníku, tedy tři hvězdy, a nad špičkou je takový malinký obláček. To je galaxie vzdálená 3,2 miliardy světelných let,“ uvádí.
Tyto dvě galaxie patří podle Miloše Tichého do naší místní skupiny galaxií, takže se otáčí společně s naší Mléčnou dráhou kolem společného těžiště. „Kupodivu obě se k nám přibližují. Vesmír se rozpíná, takže většina galaxií se od nás vzdaluje, ale tady je výjimka. Dokonce za pár miliard let se s galaxií v Andromedě srazíme, přibližuje se k nám rychlostí 301 kilometrů za sekundu. Galaxie v Trojúhelníku se přibližuje trošku pomaleji, rychlostí 180 kilometrů za sekundu,“ dodává.
Související
-
V listopadu uvidíte na obloze pět planet i meteorický roj Leonidy
Všech pět planet, které jsou viditelné pouhým okem, můžete pozorovat na obloze v listopadu. „Merkur spatříte ráno nízko nad východním obzorem,“ radí astronom Miloš Tichý.
-
Málo světla a slunce nízko nad obzorem. Tak vypadají listopadové dny
Stále méně slunečního světla provází naše dny v listopadu. Už na začátku měsíce trvá světlá část dne méně než deset hodin a postupně se zkrátí o další více než hodinu.
-
Hvězdy nejsou bílé. Mají různé barvy, jen lidské oko to nedokáže vnímat
Všichni, kdo někdy sledovali filmy ze série Star Wars, vědí, že hvězdy mají různé barvy. Když se ale podíváme na noční oblohu, zdají se nám bílé. Jak je to možné?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
