Kometa trousí prach, do kterého Země každý rok vletí. Na obloze pak vidíme Perseidy
Každý rok nabízí letní obloha krásné divadlo. Pozorovat můžeme takzvané Perseidy. Podle astronoma Miloše Tichého je tento meteorický roj pozůstatkem toho, co zbylo z komety, která kolem nás letěla.
„Kometa je špinavá sněhová koule, a když se blíží ke Slunci, začne se z ní vypařovat led. Jak je špinavá, odlétne z ní nejen led, ale i prach, který následuje jádro komety. V době, kdy pak Země prochází dráhou komety, střetává se s částečkami, které kometa poztrácela, a to jsou právě ty Perseidy,“ vysvětluje.
Mateřským tělesem roje Perseid je kometa Swift-Tuttle. „Pamětníci si pamatují, že tady byla naposledy v roce 1992 a znovu tu bude v roce 2126. Kometa byla objevena už v roce 1862 a je velká, měří 26 kilometrů. Je to opravdu slušná kometa, proto toho hodně trousí, a proto Perseidy vidíme,“ připomíná Miloš Tichý.
Nejstarší záznamy o pozorování Perseid pocházejí z Číny z roku 36 našeho letopočtu, v Evropě je doložené v roce 811. „Už skoro dva tisíce let tedy víme, že Perseidy jsou. Ty částečky vlétávají do atmosféry velkou rychlostí, 58 kilometrů za sekundu. Protože jsou tak rychlé, mají obrovskou energii, jakoby se třou o atmosféru, shoří v ní a my vidíme vlastně to hoření,“ doplňuje astronom.
Perseidy je možné pozorovat od 17. července do 20. srpna. „Nejhezčí podívaná je mezi 11. a 13. srpnem, kdy je Země prolétá tu nejhustší část a Perseid můžeme vidět nejvíce,“ upřesňuje Miloš Tichý.
Související
-
Prstenec kolem Saturnu tvoří obíhající kameny, od mikroskopického prachu po velké balvany
Tři z pěti okem viditelných planet můžete během měsíce srpna pozorovat na obloze. Venuši spatříte večer nad západním obzorem a Jupiter a Saturn dokonce po celou noc.
-
Čas na našich hodinkách po většinu roku neodpovídá pravému slunečnímu času
Během srpna už ubývá světla. Den se zkrátí o dvě hodiny a čtrnáct minut. Na konci měsíce pak nastane málo častý jev – čas na hodinkách bude shodný s pravým slunečním časem.
-
Astronomové dlouho považovali Pluto za planetu velkou jako Mars. Nakonec zjistili, že je trpasličí
Roku 1930 byla objevena trpasličí planeta Pluto. Léta ji ale považovali za regulérní planetu. Podle astronoma Miloše Tichého její příběh ukazuje, že věda není zkostnatělá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
