Měsíc si „potyká“ se Saturnem a možná se předvede i kometa: Procházka říjnovou oblohou
Astronomové (a nejen oni) upínají své zraky ke kometě, která by se mohla stát skutečnou ozdobou říjnové noční oblohy. Ta však i bez komety nabízí řadu zajímavých výhledů.
Máme za sebou zářijové částečné zatmění Měsíce, úspěšně jsme vstoupili i do astronomického podzimu a z rovnodennosti do časů prodlužujících se a temnějších nocí. Zpestřit je může kometa C/2023 A3, se zčásti krkolomným názvem Tsuchinshan-ATLAS – podle místa a způsobu jejího objevu.
„Hadí putování“ komety Tsuchinshan
Podle astronomů slibuje velkou podívanou, zvýšený jas komety by mohl v říjnu umožnit její pozorování i od nás. Pokud se vlivem slapových sil Slunce nerozpadne, mohla by se v druhé říjnové dekádě přiblížit Zemi až na 71 milionů kilometrů. Vidět bychom ji mohli i pouhým okem nad jihozápadním obzorem asi hodinu po západu Slunce jako skvrnu s náznakem ohonu. Postupně projde Hlavou hada, Hadonošem a Ocasem hada. Až se pak Měsíc přesune do druhé poloviny noci a nebude svým svitem rušit, mohla by být Tsuchinshan viditelná na večerní obloze i s ohonem dlouhým až 20 stupňů. Po kometách Hyakutake, Halle-Bopp a Neowise by se tak stala nejjasnější kometou za několik posledních desetiletí. Uvidíme, jestli na optimistické předpovědi dojde; u komet není nikdy nic jisté.
Kdyby to nevyšlo, pak tu máme jistotu – objekty vzdáleného vesmíru, kterým nyní vévodí podzimní souhvězdí, např. Pegasův čtverec s hvězdami Markab, Scheat, Algenib a Sirrah; posledně jmenovaná hvězda už patří k Andromedě. Obrazec Pegasa v kombinaci s Andromedou a jejími navazujícími hvězdami vám možná bude vzdáleně připomínat zvětšeninu Velkého vozu. Na jihu září výrazný Fomalhaut patřící k souhvězdí Jižní ryby.
Planetární hody: chybí jen Merkur
Ze sedmi planet naší Sluneční soustavy neuvidíme v říjnu pouze Merkur. Venuše je večer nízko nad jihozápadem, během října se přesouvá přes Váhy do souhvězdí Štíra a Hadonoše a její viditelnost se postupně zlepšuje. Stále však ji na konci občanského soumraku najdeme ve výšce pouhých 6° nad jihozápadním obzorem. Výrazně zjasňuje i Mars, který svítí v souhvězdí Blíženců v druhé polovině noci. Jupiter je vidět po většinu noci v souhvězdí Býka – stejně jako pro Venuši a Mars platí, že jeho viditelnost se výrazně zlepšuje.
Naopak viditelnost druhé obří planety Saturn se postupně zhoršuje. Je na obloze po většinu noci kromě rána. Na jeho prstence se můžeme v nepřevracejícím dalekohledu dívat naposledy v tomto roce jakoby seshora. Díky sklonu Saturnovy dráhy se budou jevit stále tenčí a tenčí; nejtenčí pak budou v červnu příštího roku, kdy se k Zemi natočí přesně bokem a zmizí nám z dohledu. Uran a Neptun jsou vidět jen v dalekohledech, první celou noc, druhý po většinu noci kromě rána.
Říjnové zážitky s Měsícem
Z úkazů zkuste pozorovat 14. října ve 20 hodin nad jihovýchodním obzorem konjunkci Měsíce se Saturnem, planeta bude 0,8° severně. Své maximum má 21. října meteorický roj Orionid, bohužel za bílého dne. Štěstí můžete zkusit ráno, kdy bude ještě temná obloha, podívanou však bude kazit Měsíc několik dní po říjnovém úplňku. Mimochodem, náš souputník bude už 2. října v tzv. odzemí, tedy nejdál od naší planety. Ve 22 hodin SELČ – hodinu po novu, to bude přesně 406 515 kilometrů. A když už jsme u Měsíce, připomeňme si na závěr jeho fáze: 2. října nov, 10. října první čtvrť, 17. října úplněk a 24. října poslední čtvrť. Následující nov vychází na první listopadový den.
Na závěr ještě důležitý praktický údaj. Poslední říjnovou neděli, tedy 27. října, končí středoevropský letní čas; hodinky si posuneme o jednu hodinu zpět a budeme mít čas normální, středoevropský. Přejeme vám pěknou podívanou a hezké dny podzimu!
Související
-
Na říjen se chystá nebeské divadlo. Uvidíte zářící ohon vlasatice Tsuchinshan pouhým okem
Jedním z nejzajímavějších nebeských úkazů roku 2024 je kometa s označením C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. V těchto dnech si nenechte ujít pohled na oblohu.
-
Úspěch pardubického fotografa. Snímek Kunětické hory s kometou zaujal NASA
Americký úřad NASA dnes publikoval jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem Kometa Olbers za hradem Kunětická hora, jehož autorem je Petr Horálek.
-
Jak vědci odhalili, z čeho je uhněten viditelný vesmír, a jak Španělé našli aztécký Tenochtitlán
Chemie vesmíru a vznik prvků (4:15) – Procházka červencovou oblohou (21:33) – Pět set a jeden rok od pádu aztéckého Tenochtitlánu, 1. část: Předehra (repríza - 26:27)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.