Med obsahuje antioxidanty, které nám pomohou třeba proti stresu
Med byl od nepaměti symbolem sladkosti a hojnosti. Tento zázračný produkt, vytvořený pilnými včelami, nejen že oslazuje naše chuťové pohárky, ale i prospívá našemu zdraví.
Med je známý svými antibakteriálními účinky. Obsahuje totiž inhibiny – látky, které působí proti rozvoji bakterií. Díky tomu pomáhá při hojení drobných poranění, hnisavých ran a popálenin nebo při zánětech v ústní dutině.
Med není jen fruktóza, ale obsahuje také celou řadu minerálních látek jako je železo, měď, fosfor, vápník, hořčík a stopové prvky mangan, zinek, jód nebo fluor. Najdeme v něm také vitamíny skupiny B a vitamín C.
Konzumace medu zvyšuje množství probiotických bakterií ve střevech, a tím i obranyschopnost organismu. Jednou z nejdůležitějších věcí, která by nás při výběru medu měla zajímat, je určitě místo, odkud pochází.
Typickým projevem pravého medu je po čase jeho krystalizace – lidově také známá jako zcukernatění. Pokud je med pasterizován nebo jsou do něj přidávány jiné sirupy, potlačí se sice krystalizace, ale také se zničí zdraví prospěšné látky.
Krystalizace je naprosto přirozený jev, který je známkou kvality – dokazuje, že med nebyl tepelně upraven. Pokud koupíte med, který ani po půl roce nevykazuje známky krystalizace, jedná se bohužel o nekvalitní produkt. Pokud je med příliš tekutý, je to známka toho, že obsahuje příliš mnoho vody. Při naklonění sklenice s medem by se měl med pomalu přelévat z jedné strany na druhou.
Nezapomínejme, že med slouží primárně jako potrava pro včely, které díky němu přežijí zimu. Proto se výrobou medu včely zabývají po celé léto. Vytvářejí tolik medu, aby zajistily, že jejich kolonie budou mít dostatek potravy přes chladné zimní měsíce.
Med dává včelám energii, aby rozvibrovaly jejich těla a vytvořily teplo, které udrželo královnu a úl v teple. Právě proto čím dál více včelařů včelaří tzv. po staru. Med stáčí až z toho, co v úlu zbyde po zimě – někdy v období kolem Velikonoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
