Mars má pod čepicí jezera!

10. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jižní polární čepička Marsu
0:00
/
0:00

Kdybychom sestavili pomyslnou hitparádu, o jaké planetě v naší sluneční soustavě se v poslední době mluví nejčastěji, byl by Mars zřejmě první na žebříčku.

6. října byl nejblíže Zemi – 62 miliony 100 tisíc kilometrů; třetí největší přiblížení za posledních čtyřicet let, což bude platit až do roku 2035. A přesně 14. října bude rudá planeta v opozici se Sluncem. Uvidíme ji vysoko na obloze v souhvězdí Ryb po celou noc jako jasnou načervenalou „hvězdu“ jasností konkurující Jupiteru, který je teď nízko nad jihozápadem a v jehož sousedství jsme ji viděli po celé léto. Tyto podmínky potrvají ještě několik týdnů, pokud máte astrodalekohled, vyzkoušejte jeho rozlišení právě na rudém kotoučku této planety, můžete vidět i jeho hlavní útvary. 

Jezerní systém u jižního pólu planety

Podpovrchové jezero slané vody detekovala sonda Mars Express poblíž jižní polární čepičky Marsu v roce 2018

Mars však mnohem víc upoutal pozornost astronomů objevem jezer kapalné vody. První z nich nalezla evropská sonda Mars Express pod 1,5kilometrovou vrstvou ledu už v roce 2018. Detailnějším rozborem údajů a jejich zpracováním však nyní svůj objev rozšířila o další tři jezera. Jak se jí to podařilo, když se nad rudou planetu dostane nejblíž na necelých 300 km? Je to díky palubnímu radaru MARSIS, který sestavili italští vědci. Podobná technologie se využívá při průzkumu podledovcových jezer v Antarktidě. Jezerní systém v oblasti jižní polární čepičky Marsu je rozsáhlý, největší z podpovrchových jezer měří zhruba 20×30 km a je obklopeno několika menšími jezírky o průměru několika kilometrů. Voda v nich je zřejmě velmi slaná, protože zůstává v kapalném stavu i za nízkých teplot. 

„Vodní“ minulost Marsu

Podle spoluautora studie Roberta Oroseie z italského National Institute of Astrophysics v Bologni je velmi pravděpodobné, že tato jezera kapalné vody existovala již v minulosti.  Můžeme se dokonce domnívat, že během dávné historie mohl mít Mars z našeho hlediska obyvatelné prostředí, protože byl kdysi teplejší a vlhčí, s tekoucí povrchovou vodou. Se změnou podmínek se voda skryla pod povrch. Nová pozorování tuto možnost existence pradávných, miliony let starých jezer naznačují. A zároveň astronomům a astrobiologům otevírají cestu k pátrání po důkazech přítomnosti života na Marsu.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související