Májová obloha s kometou a pak létavice z Vodnáře: Procházka květnovou oblohou
Hvězdy zimní oblohy pomalu ustupují jarním souhvězdím, oblohou bude prolétat nedávno objevená vlasatice SWAN a křižovat ji budou i částice z proslulé Halleyovy komety.
Ačkoli už je květen, můžeme kolem desáté večer nad západem vidět ještě kousek zimy. Přesněji řečeno – horní část tzv. Zimního trojúhelníku s hvězdami Castor a Pollux v Blížencích a nad nimi nejjasnější hvězdu souhvězdí Vozky, Capellu. Nás teď ale zajímá hlavně jarní obloha – třeba nad jihozápadem se rozprostírající souhvězdí Lva, které tvarem připomíná ležící postavu krále zvířat.
Souhvězdí jara: Lev, Panna a Pastýř
Hvězdy tvořící jakýsi otazník představují jeho hlavu a hruď. Tečka pod otazníkem je Regulus, nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí. Nad jihem je další souhvězdí jara, Panna, které si můžeme představit jako závodnici běžící přes překážkovou dráhu. Tři hvězdy tvoří trup, hvězda kolmo k trupu je ruka, pod ní rovnoběžně ležící hvězdy, zhruba v přímce, představují rozkročené nohy. Jasná hvězda Spika tvoří pomyslné chodidlo nakročené nohy nad překážkou.
V blízkosti poledníku svítí jedna z nejjasnějších hvězd severní oblohy, Arktur ze souhvězdí Pastýře. Vedle tohoto souhvězdí, východním směrem, je souhvězdí Herkula, představující klečící tělo svalnatého muže. Můžeme si jej představit také jako květináč. Nad východem jsou už dvě jasné hvězdy léta – Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb ze souhvězdí Labutě.
Galaktický triplet ve Lvu a také planety
Z objektů hlubokého vesmíru doporučuji pokročilejším pozorovatelům pohled na trojici spirálních galaxií ve Lvu, M65, M66 a NGC 3628, zvanou též Leo Triplet. Nejvýraznější z nich je M66. Trojice má zřejmě gravitační vazby a můžeme ji spatřit pomocí silnějšího dalekohledu; čím větší průměr a světelnost, tím samozřejmě lépe. Jasnosti galaxií se pohybují v rozmezí cca 9.–10. magnitudy.
Z planet uvidíme Venuši jako Jitřenku ráno nízko nad východním obzorem a Mars v první polovině noci. Jupiter svítí večer nízko nad západním obzorem a Saturn v druhé polovině května ráno nízko nad východním obzorem. Uran a Neptun jsou nepozorovatelné.
SWAN: Vlasatice se závojem
Na jaře zaujala astronomy nová kometa C/2025 F2 SWAN nazelenalé barvy s dlouhým závojem. Objevili ji už 29. března. Během dubna se objevovala u souhvězdí Pegasa, brzy ráno před svítáním. Bez dalekohledu ovšem nebyla vidět. To se ale může změnit, protože její jasnost roste. A pokud přežije 1. května průlet kolem Slunce v nejbližší vzdálenosti asi 50 milionů km, mohli bychom ji v prvním květnovém týdnu vidět pouhýma očima. Ale znáte to, komety jsou nevyzpytatelné. A kdo ví, a hlavně kdo to posoudí, jestli se k nám SWAN za slibovaných 70 tisíc let vrátí. Průlet komety C/2025 F2 SWAN naší soustavou a gravitační síly mohou tuto periodu dramaticky prodloužit.
Drobečky z Halleyovy komety
6. května kolem půlnoci nás čeká maximum meteorického roje eta Aquarid, nazvaného podle hvězdy v souhvězdí Vodnáře, poblíž ní leží radiant roje. Ten je jedním z proudů částic z Halleyovy komety, který každoročně protíná dráhu Země; druhý přináší v říjnu Orionidy.
Ačkoliv jsou eta Aquaridy poměrně aktivní a v druhé polovině noci mohou produkovat občasné jasné meteory, aktivita je kvůli malé výšce radiantu nad obzorem nízká. Meteory jsou ovšem často dlouhé a rychlé a maximum poměrně ploché, můžeme je pozorovat několik dní před maximem i po něm. U nás v Česku při něm spadne až 20 meteorů za hodinu, při zvýšené aktivitě to ale může být i několikanásobně víc.
Měsíční konjunkce a lunární fáze
Zajímavý by mohl být pohled na Měsíc před konjunkcí s Marsem, která nastane 4. května pár desítek minut před 3. hodinou SELČ, obě tělesa by mohla být viditelná nízko nad obzorem, Měsíc pak ve 3 hodiny zapadá. Pěkné seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu vznikne 23. května k ránu nad východním obzorem coby předzvěst konjunkce Měsíce a Venuše. Ta samotná vidět nebude, protože k ní dojde v době, kdy už obě tělesa nebudou na obloze.
Jsme v závěru májové procházky, v níž ovšem nemůže chybět přehled měsíčních fází. 4. května bude Měsíc v první čtvrti, do úplňku doroste 12. května, v poslední čtvrti se ocitne 20. května a v novu, tedy neviditelný, bude 27. května. Přejeme krásné dny jara a pro toulky vesmírem čistou oblohu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
